Jde o dokumentaci díla malíře Antonína Sládka, s kvalitními obrazovými reprodukcemi a texty Josefa Kroutvora, Michala Pavlaty, Zdeňka Dragouna a Petra Krále. Bohužel autor se ji už nedočkal, vyšla čtyři roky po jeho smrti.
Výběr ze studií, které autor napsal za posledních 15 let pro časopis Svět a divadlo. Jednotlivé kapitoly (Autoři a řeč, Herci a řeč, Performeři a řeč, Tyjátr a řeč a Řev a řeč) se zabývají především hlasově-řečovým projevem v souvislosti s herectvím.
Na dobových fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena zasněžená tvář šumavské krajiny, jejích horských vrcholů, přírody, památek a život lidí v závěru 19. a v první polovině 20. století.
Mojmír Grygar, historik, teoretik umění a publicista, přináší nový pohled na osobnost a dílo malíře Hieronyma Bosche, proslulého fantastickými výjevy pekla, ráje i pozemského světa.
Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832–1884) a analyzuje jeho rozsáhlé dílo, které zůstalo ve stínu tělocvičného hnutí.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
Kniha redaktorky, spisovatelky, pedagožky, fotografky a znalkyně historie fotografie Lucie Moholy představuje krátký dobový výklad kulturně-historických dějin fotografie.
Andělé i démoni, světice i prostitutky, osamělí autoerotici i davy přicházejí z bohatého a složitého světa, ve kterém existuje láska, něha a laskavost, pronásledované násilím a smrtí.
Autorský projekt fotografa Jindřicha Štreita, literární dokumentaristky Barbory Baronové a architekta Václava Hlaváčka zaznamenává vzpomínky a obrazy Josefa Černohorského, bývalého vězně komunistického režimu nasazeného v 50. letech do Jáchymova.
Po deseti letech multimediálních projektů představila Kamila Ženatá na výstavě v roce 2016 v pražské Ville Pellé opět svoji malířskou tvorbu. Série velkoformátových abstraktních obrazů je inspirována filosofií taoismu a přírodními procesy.
Monografie české historičky umění Jitky Šosové seznamuje čtenáře s u nás dosud takřka neznámým životem a dílem Jaroslava Serpana, jednoho z významných evropských intelektuálů 20. století.
Publikace věnovaná české karikatuře první půle 20. století a jejím vazbám na ostatní dobovou výtvarnou tvorbu doprovází stejnojmennou výstavu pořádanou Galerií hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií v Praze.