V katastrofických filmech bývá konflikt mezi lidmi a inteligentními stroji líčen jako nevyhnutelný, navíc s deprimujícím výsledkem. Stuart Russell v této přelomové knize tvrdí, že se takovému scénáři můžeme vyhnout .
Petr Placák ve své práci, založené na rozsáhlém archivním výzkumu, nastínil peripetie, obtíže či kontroverze, které provázely vznik a působení organizace Opus bonum v čele s opatem Anastázem Opaskem v rozjitřeném prostředí exilu.
Škodovy závody v Plzni vyrobily v roce 1939 šest dvojčitých tříspřežních lokomotiv (později zvané „Litevky“), které byly vrcholem škodovácké konstrukční dílny.
Medailonky v této knize se snaží připomenout a zachovat na věčnou památku jména a osudy těch, kteří jakýmkoliv způsobem byli a jsou spojeni s naším zahraničním odbojem a obcemi bývalého okresu Brno-venkov .
Vědecké sympozium Čas moderny pořádané Historickým ústavem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se konalo 28. - 29. května 2005 v Kostelci nad Vltavou.
Jiří Křížek po mnoho let cestoval po celém světě a fotografoval "létající krásu". Snímky z živé přírody konzultoval s odborníky a výsledkem je tato reprezentativní publikace. Unikátní sbírka jistě potěší všechny zájemce o tuto křehkou krásu.
Meyer Schapiro byl jedním z nejvýznamnějších amerických historiků a teoretiků umění ve 20. století. Kniha představuje obsáhlý průřez Schapirovým dílem, reprezentující velkou část jeho zájmového spektra.
Další titul historika a milovníka Prahy A. Novotného. Již počtrté předstupuje před čtenáře jeho rozsáhlá populární encyklopedie o životě Prahy a Pražanů uprostřed kvasu druhé čtvrtiny 19. století.
Druhá část čtyřdílné práce význačného francouzského kulturního antropologa se zaměřuje na dvě látky, které nejsou potravinou v pravém smyslu slova, ale úzce s jídlem souvisejí: medu a tabáku.
Sborník studií z pera předních českých badatelů (Král, Petříček, Čermák, Putna, Kalivoda a další) se pokouší o zmapování zdrojů básnické inspirace v jednotlivých evropských i mimoevropských kulturách.
Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.
Společně s autory můžeme sledovat pohnutý osud Abrahama, člověka, který byl předurčen k tomu, aby se stal předzvěstí a symbolem všech utrpení a strádání, zkoušek a strastí, které postihly a stále postihují lidi jako jednotlivce a Židy jako kolektiv.
