Devětasedmdesátiletý prostějovský fotograf Karel Novák představuje unikátní fotografie z naturistických komunit v bývalém Československu, Německu (NDR) a Maďarsku z let 1962–1996.
Kniha, která svého čtenáře neinformuje jen o uměnovědných či architektonických detailech pražských, respektive českých rodinných domů, chcete-li vil, nýbrž především o jejich osudech ve srozumitelném kontextu.
Publikace poprvé reprodukuje celé Kubinovo album Facsimiledrucke
nach Kunstblättern von Alfred Kubin a Schneiderův cyklus
Zwölf Zeichnungen von Sascha Schneider a představuje tak reflexi
jejich díla ve vzájemných souvislostech.
Kniha vychází k 75.narozeninám Karla Gotta. Na více než 400 stranách
s barevnou obrazovou přílohou se odvíjí celý profesní i osobní život výjimečného umělce a
člověka, který se rodí stěží jednou za sto let.
Publikace je první samostatnou monografií jedné z nejvýznamnějších staveb české moderní architektury – budovy muzea v Hradci Králové od architekta Jana Kotěry, která byla vystavěna v letech 1909–1913.
Osobnost svatého Františka z Assisi (1182?1226) fascinovala Josefa Váchala po celý jeho život. Nejvýznamnější dílo, které tomuto světci věnoval, vytvořil v roce 1920. Je jím cyklus dvaceti kreseb Sv. František z Assisi Dobráček.
Kniha se pokusí po úvodních kapitolách o estetickém oceňování přírody v 18. století představit především chápání pojmu malebna v dílech jeho britských teoretiků.
Impresionistické vzpomínky rockové zpěvačky Patti Smith na dětství strávené na východě USA se volně prolínají s momenty tvorby v dospělejším věku a se snovými vizemi a představami, kterými se autorka nechává unášet.
Město jako médium, město jako platforma. Světlo. Komunikace. Veřejný prostor.To jsou základní slova definující projekt a knihu, zabývající se světelným uměním a vizuální světelnou komunikací v městském prostředí.
Krátké texty autorů jsou reflexí událostí z vlastní stavební praxe, jakož i výsledkem přemýšlení nad postavením architekta v současné české společnosti.
Kniha Vzpomínání je souborným vydáním tří starších textů Jiřího Suchého: Od Reduty k Semaforu, Tak nějak to bylo a Inventura; popisují období od roku 1954, kdy se Jiří Suchý vrátil z vojny, až do roku 1989, kdy se ujal vedení a řízení divadla Semafor.
Ústřední postavou Urzidilovy povídky Poslední zvonění (Kvartýr) je služka, jejíž pány donutí nacisté uprchnout. Zanechají jí nejen byt a veškeré vybavení, ale i peníze. Náhlé a ničím nezasloužené štěstí najednou začne nabývat až hororových obrysů.
Kniha čtenářům předkládá vývoj staleté historie židovského osídlení města Brna a přehled nemovitých pamětihodností. Čtivý text graficky bohatě doplňují černobílé a barevné fotografie, mapy, plánky a kresby.
