Články a studie tohoto vydání revue Paměť a dějiny vás zavedou do období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, které bývá právem označováno jako nejtemnější kapitola novodobých českých dějin.
Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.
V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
Tematické číslo Paměti a dějin vychází k šedesátému výročí „roku Afriky“ (1960) a věnuje se široké škále kontaktů mezi Československem a africkými zeměmi v období studené války.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností,...
Toto číslo se zaměřilo na rod Lichtenštejnů, který je součástí českých dějin několik staletí. Soužití to nebylo vždy jednoduché, ať šlo o roli Karla z Lichtenštejna v době stavovského povstání, anebo o majetkové spory s československým státem.
V červenci 1951 schválila OSN Úmluvu o právním postavení uprchlíků. Ženevská konvence se stala základem mezinárodního uprchlického režimu, jenž platí dodnes. I proto se ĎaS 5/22 věnoval problematice azylu v nesvobodném východním bloku.