Vypadá to složitě, ale je to tak jednoduché. Ověřeno tatínky! Holandské nebo francouzské copy na každodenní nošení, slavnostní účesy, copánky se stužkou…
Originální úpravy vlasů teď frčí a jsou oblíbené u dětí i dospělých.
Jsem dost dobrý? Jsem milovaná? Má můj život smysl? Je můj život dostatečně bezpečný?
Autorka, švédská terapeutka, si dala za cíl v této knize „přiblížit štěstí i výzvy obsažené v lidském bytí“. Hlavním tématem zčásti úvahového, zčásti populárně nau
Klasické dílo duchovní teologie (1. vydání 1937), v němž autor podává postavu Ježíše Krista, jak se s ní setkáváme v evangeliích, a poukazuje na tajemství jeho osoby, aniž je chce rušit.
Tato kniha je poctou Vody, Slunci. Poctou sluneční záři prostupující skrz hladinu vody, až na samé dno. Příběh slunce a vody o navrácení se Moudrosti Čisté Lásky. Aneb když spolu dva živly tančí.
Až doposud byly poznatky o literatuře Romů rozesety po příležitostných odborných článcích. Nyní poprvé vychází příběh literatury Romů souhrnně, v lineárním sledu a ve vzájemných souvislostech.
V knize studií o kompoziční poetice se autor orientuje na vybraná prozaická díla Karla Hynka Máchy, Karla Sabiny, Karolíny Světlé, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, Julia Zeyera a jiných.
Kdo by nebyl zvědavý, co se v noci odehrává za okny našich příbytků! Kniha tě vezme na netradiční výpravu za zvířaty. Nahlédneš do nočního lesa, na louku i pod vodní hladinu. Poznáš také obyvatele jeskyní a podzemí, kteří žijí ve věčné tmě.
Má-li být filozofie lidem užitečná, musí se pokusit o co možná vysokou míru sdílné srozumitelnosti. Kniha se v tomto povýtce utilitárně výchovném ohledu, majícím současně interdisciplinární platnost, otevírá i těm vnímavým čtenářům.
Kniha O Bohu a pelikánech se v českém prostředí objevuje po více než třiceti letech od jejího původního vydání coby vlaštovka environmentální a feministické teologie.
Kdo si ještě netyká se sykavkami a jinými potvůrkami, pro toho je Pilníček jako stvořený. Jazýček tu pilně piluje hlásky C, Č, S, Š, Z, Ž, R, Ř a L. Kdo už je dávno zvládá, ten si s knížkou užije spoustu legrace.
Člověk stoupá k Bohu jakoby po schodišti. Není přitom závislý na schodu, který právě nechal za sebou, ale na tom, který má zrovna před sebou. A aby se zvedl na další, musí nějaký čas žít pro něj, cítit ho, učinit ho svým cílem – to je nevyhnutelné.
