V próze by člověk poezii nehledal. Přesto jsou obě tyto skutečnosti v novém románu Miroslava Stoniše již po přečtení několika stran reálné, akční a životaschopné.
Tato nástrojová škola Miloslava Klementa poskytuje v jednadvaceti lekcích elementární zvládnutí nástroje. Nabízí hmatové kombinace jak pro starší, tzv. německý typ zobcové flétny, tak pro dnes běžnější typ barokní.
Soubor povídek, který se podstatně odlišuje od autorovy dosud známé převážně básnické tvorby, nám připomíná pohádkový svět a jako takový jistě dokáže přimět k zamyšlení nejen dospělého, ale i dětského čtenáře.
Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma.
Kniha vypráví příběh utváření, vzestupů a pádů moderního západního člověka, který se svými představami o světě a svém místě v něm výrazně odlišuje od lidí antiky a středověku.
V psychiatrickém centru začíná sezení. Krabice nedoručených dopisů svede dohromady umělce s pubertálním nacistou. Antihrdinové vypointovaných povídek Pavla Bušty jsou tak akorát zralí na terapeuta.
Když se kalné ráno 23. prosince 1787 vydala Bounty na cestu do Polynésie a následně měla pokračovat s nákladem chlebovníků do Karibiku, nikdo netušil a tím méně její velitel poručík William Bligh, že se do vlasti vrátí až za dva roky.
Kniha se snaží vymezit prostor pro možné odpovědi na následující otázky: Nakolik je z hlediska vědecké metodologie legitimní hledat soulad mezi teorií a experimentem přijímáním pomocných hypotéz? Existuje přesné kritérium pro takové ad hoc hypotézy?
Když v 19. století vznikala psychologie jako samostatná věda empirické povahy, moderní neurověda dosud neexistovala. Neurovědná témata se však diskutovala přinejmenším na poli psychofyziky, z jejíhož základu vzešel i tento soubor Freudových dopisů.
