Kniha probírá chronologicky jednotlivá období klasické řecké a římské filozofie. Od předsokratiků - zakladatele řecké filozofie Thalese a pythagorejskou školu, stoiky - přes Platona a Aristotela, po starověký Řím.
Tato práce byla napsaná po 2. světové válce, kdy se Berďajev znovu vrací k dějinně-filosofickým úvahám o Ruské ideji, inspirující Rusko během posledních pěti století.
Autor na příkladu několika problémů ukazuje, že filozofie nám dokáže zprostředkovat skutečně pozoruhodné poznatky, dokonce někdy i takové, které v člověku vyvolávají pocit, že mu padají klapky u očí.
Kniha Historie jako myšlení a jako čin z roku 1938, představuje poslední velké dílo Benedetta Croceho, italského filosofa, estetika, historika, jednoho z posledních výrazných představitelů velké evropské kultury a civilizace 19. století.
Autor se v knize zabývá duševním životem člověka ve spánku. Málo známé jsou tři stavy nočního vědomí. Dříve měli lidé schopnosti stýkat se s bytostmi vyššího řádu. Dnes tato setkání prožíváme nevědomě ve spánku.
Vypravěčem románu brazilského spisovatele R. Fonsecy je filmový režisér, který má natočit pro německého producenta Babelovu Rudou jízdu a v době karnevalu se nečekaně zaplete do sítě brazilských pašeráků drahokamů.
Druhý díl popisuje události spojené se zničením sokolské organizace komunisty a vychází z autentických materiálů, které přibližují mnoho událostí z české tělovýchovy a sportovního života vůbec.
Před desetiletím tato průkopnická kniha spustila explozi zájmu o to, jak může východní spiritualita vylepšit západní psychologii. Od té doby světy buddhismu a psychoterapie vytvářejí revolučně nové pochopení, z čeho se skládá zdravý emocionální život.
Knížečka obsahuje stručný životopis otce Šarbela a úryvky z jeho promluv. Z textů je patrná duchovní hloubka tohoto světce, jeho pokora a nevýslovná láska k Bohu a k lidem.
Mají naše myšlenky opravdu vliv na fyzické tělo? Rozhoduje způsob myšlení o nemoci a zdraví? Jakou roli zde hrají emoce a náš způsob vnímání? Můžeme se vyléčit i z těžkých nemocí? Co k tomu potřebujeme? Kdy budeme léčbě odolávat?
Autor vychází především z filozofie výchovy významného filozofa Jana Patočky. Ukazuje, že hlavním smyslem učitelské práce je pomáhat žákům v nalezení smyslu života.
Cílem této studie je nastínit některé z podob interakce mezi freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou a jinými humanitními disciplínami ve francouzském kontextu.
Publikace nemá ambice být vyčerpávajícím popisem a analýzou vývoje antropologických názorů ve starších dějinách filosofie. Jejím cílem je spíše přiblížit čtenáři některé způsoby tázání po člověku v daných epochách.
