Kniha se věnuje postavě a dílu známého spisovatele, který se pod vlivem svého přítele J. R. R. Tolkiena znovu navrátil ke křesťanství, což ovlivnilo jeho následující tvorbu.
Přítomný svazek je v pořadí třetí v sérii brněnských koncepcí střední
Evropy jako objektu zkoumání profesního sdružení Středoevropské centrum
slovanských studií a Ústavu slavistiky FF MU.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Tato kniha krátkých filosofických úvah nám hluboce lidským způsobem pomáhá odhalit skryté rozměry věcí, událostí a pojmů, s nimiž se každodenně setkáváme, ale právě kvůli jejich zdánlivé všednosti se nad nimi málokdy pozastavujeme.
Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.
Monografie Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky je prvním obsáhlejším systematickým pokusem o shrnutí motivů Patočkovy filozofie umění.
Parmenidés, filozof z 5. století př. n. l. je známý tím, že vynalezl princip nekontradice a několik základních pojmů západní filozofie, jako jsou bytí a nebytí. Parmenidés a dcera Slunce zve malého čtenáře prostřednictvím vyprávění do příbytku pravdy
Vladimír Solovjov (1853–1900), významná osobnost mezináboženského dialogu, autor mnoha filosofických a teologických děl, s dalekosáhlým vlivem na současníky i následné generace píše slavné Tři rozhovory, ve kterých je zahrnutá Legenda o Antikristu.
Fragmenty přibližně tisíce hebrejských, aramejských a řeckých rukopisů, objevené v jeskyních poblíž osady Chirbet Kumrán, jsou jedním z nejpozoruhodnějších objevů 20. století.
Studie zkoumá vztah hinduismu, okultismu a theosofie během procesu vytváření nové detradicionalizované formy religiozity v českém i evropském kontextu.
V této antologii přinášíme Landovy klíčové práce z let 1987-2007, jež v sobě spojují filosofii, vědeckou fantastiku, theory-fiction, poezii, kryptografii, gramatologii, antropologii, okultismus a mnoho dalšího.
V současné zrychlené době se svými mantrami “jak není na nic čas” a “vše se musí stihnout”, apod., je na místě se ptát po tom, co je “čas”. Co když to, co zveme “čas” není žádnou objektivní veličinou, ale vnitřní dimenzí vědomí samého?
Um identity pojednává o základní metafyzické či filozofické otázce po naší podstatě, identitě a povaze bytí, které člověk žije a s kterou se dříve či později setkává tváří v tvář ve svém každodenním životě.