Kniha čtenáře uvádí do soudobého politicko--filosofického čtení Pavlových listů, které však představuje kriticky a v kontextu soudobé historiografie a biblistiky.
Němečtí filosofové R. Spaemann a R. Loew v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětluje odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě.
Kniha profesora Milana Nakonečného představuje učení a dílo „Neznámého filosofa“ Louis-Claude de Saint Martina a popisuje dějiny a působení na něj navazujícího esoterního křesťanského martinistického řádu.
V knize naleznete mnoho praktických technik a cvičení na sebepoznání, meditace, imaginace, relaxace, práci se sny a konkrétní mentální techniky zaměřené na rozvoj a programování mysli.
Snažíme-li se zaslechnout ticho, ocitáme se v paradoxní situaci – čím více napínáme uši, tím intenzivnější máme pocit, že nás obklopuje moře hluku. Zdá se nám, že ticho je lidským bytostem nedostupné.
Soubor padesáti čtivých a srozumitelně napsaných esejů představuje a vysvětluje problémy poznání, vědomí, identity, etiky, víry, spravedlnosti, jazyka, významu a estetiky, které zaměstnávají myslitele od dob starověkého Řecka až po současnost.
Sborník příspěvků ze symposia, které pořádala Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s úmyslem zmapovat krajinu současného českého myšlení v jeho metafyzické, náboženské a teologické dimenzi.
Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách.
Nikdy nebyl lepší čas přehodnotit naše chápání štěstí. S epidemickým výskytem deprese a úzkosti se tradiční metody řešení těchto problémů dostaly ke zkoumání.
Kniha představuje biblické stvoření světa jako příběh, který se dotýká každého z nás. Využívá k tomu mystické bohatství hebrejského jazyka, ale též prostých příměrů z obyčejného života.
Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska
Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých perspektiv nahlíží na zásadní problémy světa.
Když se řekne humanismus, každý si představí něco a někoho jiného. Jedněm se vybaví myslitelé Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne a další, jiným zase spisovatelé a umělci jako Dante, Leonardo da Vinci či Voltaire a ještě další...
Román Tereza filozof z roku 1748, za jehož autora je nejčastěji po važován Boyer d’Argens, patří k nejznámějším a zároveň nejvíce pronásledovaným textům 18. století.
Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit. Nejdůležitějšími skupinovými identitami, za které se zabíjí a umírá, jsou na mnoha místech světa identity etnické, náboženské, sektářské nebo klanové.
Mnozí lidé si dnes stěžují na zapomnětlivost, nenápaditost či různé projevy nervozity. Kniha obsahuje 6 + 7 cvičení k prevenci těchto jevů, zlepšení paměti, zbystření pozorovací schopnosti, rozvoji pružného myšlení a posílení vůle.
Psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker si v knize vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku a znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21. století.
