Po teoretické studii, v níž se autor zaměřil na výklad života a díla předsokratovského filosofa Empedoklea (Praha 2002), přináší druhý svazek edici všech řeckých zlomků a svědectví, kterou provází paralelní český překlad.
Sborník nabízí český překlad několika základních soudobých badatelských textů ke klíčovému tématu Descartovy filosofie – k problematice Descartova prvního principu, obvykle vyjadřovanému slavnou větou cogito, ergo sum (myslím, tedy jsem).
První kompletní vydání Senekových dopisů Luciliovi. Vydání je doplněno úvahou Petra Dvořáka o stoickém pojetí osobní transformace a ideálu emočního života.
Acta Comeniana přináší 6 studií pojednávajících o filosofii Mikuláše Kusánského, magii a humanismu v díle Agrippy z Nettesheimu, machiavelistické propagandě v díle Kašpara Schoppeho, jezuitských meditacích a triadické filosofii J. A. Komenského.
Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality).
Kniha Svět modliteb rabína Elieho Munka je do dnešní doby považována za nejlepší komentář k židovským modlitbám, který byl napsán v jiném jazyce než hebrejštině.
Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků.
Ve svém pojednání Manželská láska Swedenborg učí, že pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou trvají dále i po smrti v duchovním světě a že manželství existuje i v nebi. Na zemi uzavřená manželství, která nejsou opravdová, však v nebi nepokračují.
Výjimečně prozíravý, ba prorocký text přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží?
Světlo na Západě je jedno z autorových stěžejních děl. Zabývá se v něm velice otevřeně teorií a praxí křesťanské mystiky a srovnává ji s duchovědnými pojmy východních kultur.
V Protestantu c. 9/2012 objasňuje teolog Traugott Jähnichen evangelický pohled na současné ekonomické otázky. V kázání a mudroslovném okénku se objeví jobovský motiv utrpení a smrti. Několik autorů se ohlíží za nedávno zemřelými.
Když známý britský evoluční biolog Richard Dawkins vydal v roce 2006 knihu The God Delusion, okamžitě tím rozpoutal živou diskusi ve sdělovacích prostředcích i na Internetu.
Co je to rytmus? Jak rytmus zakoušíme a jak rytmicky žijeme? V jakém smyslu je skutečnost utvářená rytmicky? Jak lze rytmus definovat nejen jako princip organizace času, ale také prostoru? Čím se zabývá rytmická analýza?