Catherine Malabou se ve dvou knihách z poloviny nultých let 21. století prostřednictvím pojmu plasticity vyrovnává s filozofickou tradicí, která ji formovala, tím, že ji přepisuje coby proces proměny mezi dialektikou a dekonstrukcí.
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".
V knize Jste placebo doktor Joe Dispenza předkládá několik doložených případů těch, kteří překonali rakovinu, srdeční choroby, depresi, artritidu nebo třesy spojené s Parkinsonovou chorobou pouze díky tomu, že věřili v placebo efekt.
Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny.
Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu, život vědecké komunity.
Komiks podává přehledně a poutavě napsaný úvod do dějin filozofie, do kterého autor zahrnul myšlenky a osobnosti filozofů od dob starověkého Řecka až po strukturalismus. K půvabu knihy přispívají vedle hutných textů i zdařilé ilustrace Ralpha Edneye.
Sestává život křesťana jen z toho, že neustále úzkostlivě prověřuje, co je dovoleno, co je zakázáno a co se nedoporučuje? Nebo spočívá poselství evangelia, a z něj vycházející život, v něčem důležitějším?
Máme za to, že musíme hledat smysl, naději a útěchu a překonávat tak marnost. Co když se ale ukáže, že nejradikálnější marnost vzniká následkem přehnaných nároků na smysl nebo že smysl může být hluboký pouze ve vztahu k překonávané marnosti?
Předkládaná kniha sleduje základní filosofické koncepce obrazotvornosti či představivosti od Platóna a Aristotela po současnou fenomenologii a filosofii mysli.
Pojď s námi hledat a vyprávět si příběhy! Myšáček Mo bydlí ve stromovém domku ve vesničce Dubňany. Jeho největším kamarádem je plyšový Tygřík. Nehnou se od sebe ani na krok.
Charles Hartshorne (1897-2000) je vedle Alfreda N. Whiteheada nesporně nejvýznamnějším procesuálním filosofem dvacátého století. Jeho zájmem byl především filosofický pojem Boha, který by byl filosoficky konzistentní a odpovídal náboženské intuici.