Nicolás Gómez Dávila (1913-1994) bol popredným kolumbijským filozofom, ktorý sa preslávil poetickosťou a mnohorozmernosťou svojich textov, svojráznym životným štýlom a nekompromisným reakcionárstvom.
Texty shromážděné v této knize představují autorčinu filosofickou práci, která čerpá inspiraci
z fenomenologické filosofie (hlavně Patočky, Lévinase a Barbarase) a Platónových dialogů.
Iónské archaické kosmologie patří mezi nejstarší výklady univerza. Představují pojetí Země, nebe a nebeských těles, které předložili na počátku filosofie v 6. století př. Kr. iónští myslitelé: Míléťané Thalés, Anaximandros a Anaximenés, ...
Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení.
Tato publikace nahlíží na rodinnou paměť inovativním a originálním způsobem, prostřednictvím čtyř vědních disciplín – psychologie, literární vědy, historie a filozofie.
Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.
Kniha se zaměřuje na dva významné koncepty teorie společnosti: spravedlnost a uznání, především sociální spravedlnost a sociální uznání. Rozebírá jejich význam, jejich vzájemný vztah a jejich společenské, právní a globální aspekty.
Kniha nabízí komentář k Machiavelliho Vladaři, zřejmě nejznámějšímu dílu politické teorie. Výklad seznamuje čtenáře s hlavními idejemi a koncepty Machiavelliho politického myšlení a jejich historickým, ideovým a literárním kontextem.
Cílem monografie je popsat užití některých vybraných hodnot politické filosofie v mediální a politické praxi. Za základ jsou vzaty hodnoty, které demokratické strany bez ohledu na politickou orientaci sdílejí, svoboda, spravedlnost a solidarita.
Kniha se zabývá historickými okolnostmi, za nichž se paměť stává předmětem bádání, výzkumu a interpretace. Michal Janata se v knize zamýšlí nad otázkou nakolik a proč je paměť tak nesamozřejmou položkou filozofie a neurověd.
Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů.
Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil.
Denně nám hlavou proběhne asi 60 000 myšlenek, ale téměř všechny jsou v podobě neustále se opakujících vnitřních dialogů o vině, budoucnosti a nejrůznějších obavách. Tyto myšlenky jsou nám k ničemu, protože nás okrádají o čas. Emoce, které se s nimi pojí,