Výbor z duchovních promluv, článků a přednášek dr. N. F. Čapka. Kniha představuje reprezentativní výběr z ideového odkazu člověka, jehož oborem působnosti bylo nejen liberální náboženství, ale i historie a psychologie.
Přinášíme vám 1001 originálních myšlenek, které byly v našich dějinách nalezeny, formulovány a zaznamenány. Vybrali jsme to nejzajímavější, co se honilo v hlavách výjimečných lidí od Konfucia a Platóna až k dnešním myslitelům.
Za tři dekády našeho polistopadového vývoje nejsou se jménem Václava Klause spojeny pouze zásadní historické události, jež formovaly naši současnost. Václav Klaus rovněž patří k největším hybatelům veřejné diskuse v naší zemi.
Kniha Náboženství a společnost - Věda o náboženství a její historické kořeny představuje uvedení do religionistické problematiky. Autor se zabývá obecnou charakteristikou religionistiky, vymezením jejího předmětu a metod.
Českému čtenáři se prostřednictvím této knihy otevírají nové obzory a troufám si říct, že text by měl být povinnou četbou nejen každého ekonoma, který se zabývá ekonomií veřejného a neziskového sektoru, ale i těch, kdo pochybují o možnostech...
V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
Je na čase, abyste si dopřáli zdravou dávku sebelásky. Zasloužíte si ji. Jste dokonalá, zářivá, skvělá, božská bytost. A čím dříve to přijmete a začnete se podle toho k sobě chovat, tím dříve se váš život naplní lehkostí.
Kniha byla poprvé vydána v roce 1936 a od té doby našla mnohé vděčné čtenáře, kterým otevřela nový způsob nahlížení na základní otázky lidské spirituality. Proto vychází znovu, aktualizovaná a doplněná o přílohu z historických fotografií.
Kniha náboženství je další publikace z edice přehledových oborových publikací (Kniha filozofie, Kniha psychologie, Kniha ekonomie, Kniha vědy), určených pro nejširší veřejnost od úplných začátečníků až po pokročilé studenty a odborníky.
Vysvětlujeme-li své politické názory, nakonec se vždy dobereme ke slovu nebo představě, za nimiž nezbývá než mlčet. Tyto „poslední věci“ zakládají náš veřejný prostor a kniha Jana Jüptnera v nich spatřuje civilní náboženství.
Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.