Publikace je věnována v prvé řadě katolické obrazové kultuře v prostředí předbělohorské Prahy, nejvýznamnějším objednavatelům, umělcům a místům, pro něž byla malířská díla určena.
Odkud se vzal svět a život? Jaký je vztah mezi lidským vědomím a bytím, prostorem a časem? Přesahuje globální inteligence chápání našeho smrtelného mozku? Kde se skrývá věčnost a jak souvisí s relativitou času?
Podle papeže Františka se v eucharistii křižují dvě osy, po kterých putuje víra. První je osa dějin, kde eucharistie zpřítomňuje mystérium. Druhá osa propojuje viditelný svět s neviditelným, a tak nás učí realistickému vidění.
Soubor reflexí zkoumá možnost průniku západního a východního myšlení, v zdánlivě nespojitelném nalézá to společné, jež se dotýká niterného vývoje duše a stupňovaného rozvoje lidského ducha..
Kdo jsem? Kde stojím? Kam bych se měl posunout? To jsou otázky, které si mnoho lidí klade v kritických momentech svého života – často zmiňovaná „krize středního věku“ je pouze jedním z nich.
Kniha představuje úvahy o ekologických otázkách ve spojitosti s křesťanskou etikou. Globalizace a konzumerismus ovlivňují každou oblast našeho života. Nejde jen o nakupování.
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.
Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska
Kniha přináší soubor promluv Adolfa Kajpra (1902–1959), jezuitského kněze, proslulého redaktora i publicisty a neméně věhlasného kazatele, jehož „služba slova“ měla velký vliv na katolické věřící i na veřejné mínění své doby.
Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken).
Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.
Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání.
Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách.
Vztah je jedním ze základních filosofických pojmů. Vše, co existuje, se
totiž k něčemu vztahuje. To nás zcela přirozeně vede k tomu, že začneme
uvažovat o samotném vztahu. Co je vztah? Jaké jsou podmínky jeho existence?
Laskavá a hřejivá slova arcibiskupa Simeona, která nás v této knížce vzpomínek a úvah provázejí, nám dávají jedinečnou příležitost přihlížet duchovnímu hledání českého pravoslaví jako u nás jedné z nejstarších forem křesťanské mise.
Publikace ve dvanácti kapitolách popisuje počátky křesťanské církve, její vývoj, reformní dobu, počátky Církve československé husitské až po současnost.
Mnoho lidí v hloubi duše hledá živou zkušenost s Bohem, aby nově nasměrovali svůj život. Přitom hledají pokud možno prostý, spontánní a bezprostřední kontakt s Bohem.
Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí.
Král a kněz Melchisedek je v biblických knihách více méně okrajovou postavou. Přesto dvě krátké zmínky o něm vyvolaly v židovském i křesťanském prostředí celou řadu intepretací, v nichž se tato tajemná postava těší velké pozornosti.
