Přinejmenším od poloviny 20. století jsme svědky rostoucího zájmu o Ducha svatého a jeho charismata, přesněji o službu evangelizace v moci Boží. Patrick Reis je katolický laik z USA, otec početné rodiny, který této službě zasvětil svůj život.
Stále více křesťanů dnes prožívá vnitřní napětí mezi vírou, kterou si nesou z minulosti, a světem, v němž žijí. Otázky, které si kladou, nesměřují ke zpochybnění víry, ale k její potřebné obnově.
Pro mnoho lidí je modlitba dost obtížná záležitost. Co by se ale stalo, kdybyste objevili jednoduchou modlitbu, která to změní a přivede vás ke zdroji Boží přítomnosti ve vašem životě?
Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem.
Kniha představuje „dějiny Bible“, a to jak dějiny jejího vzniku a utváření, tak dějiny jejího působení, způsobů interpretace a užívání v židovské a křesťanské tradici.
Catherine Malabou se ve dvou knihách z poloviny nultých let 21. století prostřednictvím pojmu plasticity vyrovnává s filozofickou tradicí, která ji formovala, tím, že ji přepisuje coby proces proměny mezi dialektikou a dekonstrukcí.
Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie.
Kniha je určena nejen studentům teologie a farářům, ale především laikům, každému, kdo rád zakouší křesťanskou víru a spiritualitu z nezvyklých, překvapivých a někdy až provokativních perspektiv.
Dramatický život Antonia Rosminiho, a to i z jeho politické tvorby z doby Garibaldiho, a inspirativní ukázky z jeho děl, zpřístupňuje janovský historik filosofie.
Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.
Raimond Gaita je australsko britský filosof a spisovatel, českému čtenáři doposud známý jen z ojedinělých překladů dílčích textů. Jeho kniha Sdílené lidství. Text čtivým způsobem širší veřejnosti zprostředkovává filosofická témata dobra a zla.
Tato kniha přenáší sílu a moudrost
mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se
opírá o svatého Benedikta, který již
v šestém století usiloval o morální
integritu tváří v tvář pohanskému
Římu.
Převratné, motivující, vysoce přesvědčivé. Síla lidskosti je nejvýznamnější a nejaktuálnější výpovědí jedné z nejvlivnějších duchovních a politických osobností dnešní doby.
Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem.
Kniha prof. Miroslava Mikuláška je reflexí více než dvaapůltisícileté platónsko-aristotelské tradice umění interpretace a zaměřuje se na hledání vědního paradigmatu této disciplíny v širším dějinném kontextu.
Kniha Autonomie v dialogu je součástí širšího projektu, který zkoumá Kantův „vynález“ autonomie prostřednictvím rozhovorů s vybranými postavami evropské filosofické tradice.
Tato publikace dokládá, že T. G. Masaryk vůbec není jen historickou legendou, nýbrž zdrojem mnohostranné inspirace - morální obzvláště - pro dnešní českou společnost.
Šrí Siddharáméšvar v této knize jednoduchým a přímým stylem vysvětluje poznání našeho skutečného Já v tradici advaita védánty (nedvojné védánty). Mluví snadno srozumitelným jazykem a k dokreslení používá příklady z běžného života.
