Listopadový ??Protestant je plný existenciálních témat: o doprovázení umírajících a práci s narkomany vypráví Jiří Krejčí. Petr P. Payne zkoumá, jak hluboký dopad má na vězně studium teologie.
Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.
Číslo otvírá rozhovor s historikem umění Ivanem Folettim o našich kořenech ve Středomoří raného středověku. Jiří Šamšula představuje "status confessionis", tedy moment, kdy má evangelická církev odmítnout určité rysy panujícího režimu.
Tato publikace si klade za cíl představit Tertuliánovo pojetí manželství a předložit čtenáři český překlad tří Tertuliánových spisů na téma: Ad uxorem (Manželce), De exhortatione castitatis (Výzva k čistotě) a De monogamia (O jediném manželství).
Šesté číslo otevírá rozhovor s historikem Peterem Moree o husovské filmové trilogii a jejích souvislostech. O tom, jak málo vypovídá škatulka extremismu a že nebezpečí se může skrývat jinde, píše Jan Škrob a sktský teolog Andrew Morton.
Zářijový Protestant otvírá rozhovor s ředitelkou Helsinského výboru Lucií Rybovou. Dozvíte se, na které lidskoprávní problémy u nás i v zahraničí se v současné době zaměřuje.
Červnové číslo otvírá rozhovor s kurdským aktivistou Mannanem Seulejmanem o dopadu turecké okupace Afrinu na civilní obyvatelstvo a perspektivách Rojavy.
Protestant 9/2019 otvírá rozhovor s filosofem M. Petříčkem o tom, co filosof říká na občanskou angažovanost a co filosofii nabízí umění. Kázání Zdeňka Šorma připomíná, co vše se skrývá pod nabídkou biblického dne odpočinku.
V prosincovém Protestantu si přečtete esej O promiskuitě lásky (P. Turecký), postřehy M. Vymětala ze studijního pobytu v Jeruzalémě, polemiku A. Wagnerové s P. Keřkovským o poválečných národních výborech a KSČ, reakce na výzvu M. Putny.
Dobrodružný a strhující svět Tolkienových děl nelze napodobit. Přitažlivá však může být i „výprava“ do myšlenkového světa tohoto autora, který do svých knih ukryl bohaté křesťanské poselství.
Řeholní život prošel v české církvi po roce 1990 obrovským vývojem. Kromě uznání pozitivních faktorů řeholního života se na druhé straně text kriticky vyslovuje i k tomu, co v plnější řeholní identitě leckdy postrádáme.
Při rozboru symboliky zednářských obřadů dochází autoři k důkazu přímé spojitosti mezi moderními zednáři a středověkými templáři a k rekonstrukci zapomenutého příběhu Ježíše a jeho bratra Jakuba.
Číslo otevírá rozhovor s P. Kosatíkem o Přemyslu Pitterovi, jeho duchovních důrazech i inspiraci pro dnešní dilemata. Tématu uprchlíků, resp. přistěhovalců se věnuje P. Keřkovský ve světle anglických zkušeností a Tomáš Bísek v kázání.
