Apologetický spis raně křesťanského autora z druhého století, obsahující jednak polemiku s kulturou a vzdělaností tehdejší řecky hovořící společnosti, jednak povzbuzení k hledání moudrosti ve spisech nepocházejících od Řeků. Nejde o běžnou apologii,
I když v praxi používáme barometr, tachometr nebo spirometr, nemůžeme mít věrometr. Přesto se Max Kašparů pokusil napsat Věroměr. Aspoň jako pomůcku pro rozlišení víry živé, víry mrtvé a víry v bezvědomí.
Každý, kdo se chce systematicky věnovat dílu Gillesa Deleuze, se musí vypořádat se skutečností, že kontinuita jeho myšlení je nabourána mnohými zlomy, z nichž tím největším je úzká spolupráce s Félixem Guattarim a neodlišitelnost obou autorů.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Ptáme se, jak může mít Jezulátko – bezmocné Dítě – všemohoucí Srdce. Požehnání nedávají jeho „brokátové šatečky“, ale sám živý Pán, kterému dáváme i v oděvu to nejlepší. Prosté Dítě nám radí ve složitostech života.
Novéna vychází k 450. výročí narození sv. Aloise Gonzagy (*1568), k jubilejnímu roku, který v Římě 9. března 2018 vyhlásil generální představený řádu Tovaryšstva Ježíšova Arturo Sosa.
Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.
Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou pro dobové zveřejnění (knihy /Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty, Vteřina a věčnost/, články, studie, náčrty, rukopisy).
Reakce české společnosti na otázky islámu a islamismu jsou takřka výlučně černobílé: na jedné straně máme, slovy Patrika Ouředníka, „slamotruské trubirohy“, kteří „v každém Arabovi vidí muslima a v každém muslimovi potenciálního teroristu“...
Text Spirituální teologie zahrnuje důležitá témata duchovního života a jejich uchopení v každodenním životě. Četné otázky, které vyslovuje současný člověk a které byly důležité i pro předchozí generace, se systematicky vyhodnocují.
Kniha známého duchovního autora, františkána Richarda Rohra, nabízí zamyšlení pro každý den adventu. Vychází z liturgického čtení na daný den a dává čtenáři impulzy k tomu, aby dobu adventního očekávání strávil skutečnou vnitřní obnovou a posilou.
Ačkoli měl Jan Sarkander rád spiritualitu hlubokého spočinutí a modlitbu ticha, byl často na cestách a zapojen do vnější činnosti. I když měl být zcela umlčen a vzpomínka na něj měla zapadnout, je po celé příští generace velice známý.
Kniha se zaměřuje na vzájemné přesahy mezi spravedlností, právem a etikou v současné době. Analýzy navazují nejen na evropské a severoamerické autory, jak je obvyklé, ale přinášejí hlavně rozbory z málo známé latinskoamerické perspektivy.
Evangelický kalendář 2018 má formát liber amicorum, v níž si oslavenkyně – Českobratrská církev evangelická – spolu se svými přátelé připomínají, co zažili, co to pro ně znamenalo a co by rádi udělali v budoucnosti.
Anselm Grün nás zve k novému a hlubšímu prožívání Vánoc – svátku srdce a smyslů, svátku pro tělo i duši: v jeho meditativních textech se mu daří znovu spojovat emoce i hluboký význam, nově odhalit smysl tohoto období, znázornit jeho jádro.
První díl antologie patristických textů týkajících se kněžství (1-3. stol). Kromě obsáhlého úvodu do problematiky zde najdeme podrobně okomentované texty apoštolů, apoštolských otců, apologetů 2. století a křesťanského Východu i Západu ve 3. století.
Rukopis knihovny Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze D 82 je patrně nejcennějším a nejreprezentativnějším dodnes zachovaným rukopisným souborem spisů jednoho z nejvýznamnějších českých středověkých myslitelů, Petra Chelčického.
