V knize Hájkových studií a esejů Západ slunce na moři jsou shrnuty texty z různých dob, většinou publikované v českých a zahraničních odborných periodikách nebo z pozůstalosti badatele.
Od vzestupu sekularizace zaujímá náboženství stále problematičtější místo v naší západní kultuře. Jaké má ale křesťanské dědictví v Evropě alternativy? Humanismus klade „člověka“ do středu všech věcí.
Svatý Tomáš Akvinský, intelektuál mimořádných kvalit, a proslavený teolog, jehož díla se studují i dnes, bývá považován za autora, kterého není snadné číst. Velký znalec jeho díla Jean-Pierre Torrell chce v této knížce usnadnit přístup k jeho dílu.
Stylizovaná románová kronika Až se hnou vody (v definitivní podobě vydaná rusky roku 1872) zůstala u nás na rozdíl od Leskovových známých povídek a románů stranou pozornosti – česky vyšla poprvé a naposledy před více než sto dvaceti lety (1903).
Maminky malých dětí většinou nepěstují pravidelné „lectio divina“ nad Písmem, což je jeden z pilířů života mnichů. Je pro ně náročné najít si čas na jakoukoli duchovní četbu.
Čtivě a přitom zasvěceně odhaluje islamolog
a dlouholetý korespondent deníku Frankfurter
Allgemeine Zeitung z Blízkého východu pozadí
vzniku a expanze tzv. Islámského státu
v Sýrii a Iráku.
Tato kniha je výsledkem dlouholetého pobytu Bhakti Vikáše Mahárádže v Indii, kde nejen kázal, ale také sledoval, jak se v tradičním indickém životě odráží pozůstatky védské kultury.
Trdliel, anděl strážný malého Aleše, má další problém, musí se vypravit do nebeské kanceláře zázraků, aby tam orodoval za Alešovy rodiče. Jak to tam funguje a jak andílek pochodí..., to se dozvíte v této knížce.
Liber Aleph, Kniha moudrosti a bláznovství, je jedním z vrcholných děl Aleistera Crowleyho, napsaným počátkem roku 1918 v New Yorku, v době, kdy hledal nové směřování pro svět zdecimovaný hrůzami první světové války.
V návaznosti na teorie postmoderny jako syntézy moderního s premoderním vidí autor knihy příležitost obnovit teologii postkritickou syntézou klasických a moderních zdrojů a dokládá možnosti tohoto pojetí na příkladu obnoveného přístupu k Písmu svatému.
Autor se zabývá Augustinovými snahami o syntézu křesťanství a antiky, jeho názory na vztah jednotlivce k církevní instituci, zdůrazňuje jeho chápání lidské svobody a nutnosti aktivity a mravní zodpovědnosti každého jedince.