Anita Moorjani je autorkou knihy Musela jsem zemřít, která se stala bestsellerem (Knižní klub 2013). Popisuje v ní svůj boj s rakovinou, ústící ve fascinující zážitek blízké smrti. Ten dalekosáhle změnil její pohled na život.
Kniha emeritního profesora blízkovýchodních studií na Princetonské univerzitě vypráví příběh islámského Středního východu, který se po několik staletí nacházel v popředí světové civilizace.
Kniha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, pro niž se vžil zkrácený název Bohatství národů, je považována za první systematický a konzistentní výklad ekonomie v historii lidstva.
Kniha Vyslovit nevyslovitelné seznamuje s jednou z klíčových oblastí náboženské výchovy, kterou představují symboly. Autorka v ní podává přehled základních interpretací symbolů a symbolického jednání ve filosofii, sociologii, psychologii a teologii.
Tuto knížku tvoří několik dosud nepublikovaných studií Karla Říhy, které se pohybují na pomezí filosofie a teologie. Autor v nich nezapře svoji obdivuhodnou obeznámenost s dílem Immanuela Kanta a dalších myslitelů.
Originální interpretace starozákonního příběhu o Bohu - Hospodinu, který provází svůj lid do Zaslíbené země a je sám vzorem poutníka. Text známého biblisty, který svůj život spojil s komunitou v Taizé, jež proslula svou ekumenickou otevřeností.
Autor, jeden z nejvýznamnějších teologů dvacátého století, který působil jako teologický expert (peritus) na 2. vatikánském koncilu, bilancuje svůj život, který se měl stát bojem za jeho vlastní svobodu i svobodu uvnitř římskokatolické církve.
Je hodné zamyšlení, čím to je: že po pádu tolika bohů v našem století je zjevné, že ten, který ztroskotal na svých nepřátelích a který byl po celou dobu svými vyznavači stále znovu zrazován, je pro bezpočet lidí stále ještě nejvýraznější osobou.
Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století.
Shrnující historické pojednání o všeobecných (ekumenických) koncilech od Nikáje až po II. vatikánský sněm se obrací k zájemcům o církevní dějiny a dějiny křesťanské teologie.
Kniha známého německého filosofa a teologa přichází s vybranými etickými tématy, jež autor osobitě reflektuje a aktualizuje. Paleta témat sahá od pojednání o všeobecné etické odpovědnosti až po bioetiku...
Francouzský filosof a historik Alain Besançon nabízí bilanci a syntézu svého více než půlstoletí trvajícího zájmu o Rusko a sovětský komunismus. Zároveň podrobuje kritice naivní a ahistorické názory francouzského intelektuálního milieu na tuto zem.
Kniha Zrození biopolitiky podává zajímavý a podnětný rozbor, analýzu i komparaci klasického liberalismu 18. století a liberalismu 20. století v jeho dvou podobách, jimiž jsou německý ordoliberalismus a zejména americký neoliberalismus.
V první části knihy se autoři zabývají dějinami charity v islámu, v druhé se zaměřují na negativní aspekty spjaté s některými charitativními organizacemi.
Německý teolog a filozof v knize polemizuje se skeptickým a pesimistickým postojem dobových intelektuálů a nabízí filozoficko-teologické zdůvodnění pozitivního vztahu k vlastní existenci.
