Tato kniha Bruce Wilkinsona je originální autorovou interpretací posledních Ježíšových slov, která pronesl ke svým učedníkům na vinici v předvečer svého ukřižování.
Bohatost prožitků a citů mladým tiše závidí ti už dospělí. Jenže. Nedá se nic dělat, ale bez myšlenkových a fyzických střetů se sobě rovnými i nerovnými to ostatně nikdy nešlo, ani nepůjde. Koukněte, jak to bylo za filozofa Platóna.
Pětadvacetileté výročí od událostí roku 1989 přináší příležitost znovu reflektovat pojmy revoluce a transformace. Obsahuje transdisciplinární rozbory na pomezí filosofie, politologie, sociologie, globálních a kulturních studií.
V srpnu roku 1916 obhájila Edita Steinová u Edmunda Husserla ve Frieiburgu im Breisgau svou disertační práci nazvanou K problému vcítění ( Zum Problem der Einfuhlung ), a to summa cum laude, a stala se poté soukromou asistentkou svého „mistra”.
Jak skutečná je skutečnost? Je
možné poznat pravdu? To jsou otázky, o nichž ve svých
rozhovorech debatují fyzik a filozof Heinz von Foerster
a vědec zabývající se problematikou médií Bernhard Pörksen.
Kniha nabízí meditace, ve kterých autor povzbuzuje čtenáře k odvaze, aby se znovu a znovu setkávali s Kristem, aby neváhali a prosili ho, aby z nich učinil své apoštoly.
Už víc než sto let přináší rok co rok Židovská ročenka povídky, verše i eseje židovských spisovatelů či texty na židovská témata. V roce 5776 (neboli 2015/2016) v ní najdete práce dvanácti autorů.
Kniha je prvním českým překladem dnes již klasického úvodu do filozofie vědy od jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela. Kniha tak představuje nezbytnou četbu nejenom pro studenty filozofie, ale i přírodních věd.
Cílem knihy je představit devět vybraných přístupů k těmto otázkám a k etickým otázkám vůbec. Druhý svazek trojdílného projektu Přístupy k etice se zaměřuje na významné novověké a některé moderní autory.
Od dob Filipova evangelia, v němž čteme, že „Království Otce je již rozšířeno na zemi, jenže lidé to nevědí“, až do světa súfijského islámu a dalších mystických směrů dnešní doby hledají spirituálně zaměření lidé za povrchním zdáním skrytého Boha.
Misionářka Sarah Youngová si psala modlitební deník. Po mnoha letech zapisování proseb se rozhodla, že si bude víc všímat, co jí chce říci Spasitel, místo aby stále o něco žádala. S tužkou v ruce se vydala na cestu, která jí změnila život.
Je to možná zvláštní, ale na začátku i konci dosavadní analytické tradice nacházíme schopenhauerovskou výzvu. A překvapivý je samozřejmě kontext, ale už ne tak souvislost s obsahem.
Smysl pro víru (sensus fidei) je oním nadpřirozeným poutem v srdci lidí, které drží pohromadě církev. Jasnější vědomí o tomto nesmírném daru by měl vést zejména katolického věřícího k novému sebehodnocení.