Interpretace vybraných částí díla Jana Patočky, týkajících se základní otázky po vztahu života a světa, tak jak je kladena z hlediska fenomenologické filosofie, je v této knize konfrontována s některými poklasickými koncepcemi, ...
Je člověk na Zemi jen jednou, nebo se jeho život opakuje? Existuje i před narozením a po smrti? Může se narodit jako žena i jako muž? Jak se dívat na osudové rány z hlediska karmy? Jak je tomu z hlediska reinkarnace s příbuznými a přáteli?
Co se vlastně myslí církevními dějinami? Pod tímto názvem se skrývá až překvapivě široký obor skutečnosti i vědy, bohatě provázaný s mnoha dalšími, a dá se nahlížet z rozmanitých úhlů.
Marek Jakoubek ve své intelektuálně provokativní knize nabízí kritický pohled na slavnou publikaci Fredrika Bartha Ethnic Groups and Boundaries, která je považována za jednu z klíčových zakladatelských prací v oblasti studia etnicity.
Sborník „Miloslav kardinál Vlk. Reflexe a vzpomínky“ ve studiích, reflexích a svědectvích českých i zahraničních autorů. Plastický portrét doplňuje na 200 fotografií, zejména z Archivu Arcibiskupství pražského a ze soukromých sbírek.
Diskurz o údajné „dekadenci“ evropské kultury na konci 19. století se často spojoval s představou, že příčinou tohoto úpadku je narůstající vliv Židů a že „obrození“ se tudíž neobejde bez jejich vyloučení.
Rozhovory i osobité příspěvky spojené s tématem, historií, vývojem i působením Českobratrské církve evangelické (ČCE). Otázky se týkaly víry, pozitivních i negativních pocitů z ČCE, či toho, co by se mělo vrátit, jaká je budoucnost církve atp.
Andrea J. Larsonová píše dopisy svému strýčkovi Willimu. Je jím benediktin Anselm Grün. Na jedné straně mladá matka tří dětí, která v životě plném možností vidí i řadu omezení – na straně druhé starý mnich.
Bachelard v této knize obrací pozornost k psychologickým podmínkám, které určují náš citový vztah ke skutečnosti: „Vášnivě milovat skutečnost nás nenutí k poznání reality,“ prohlašuje na jednom místě této knihy. „Základní, prvotní hodnotou je cit.“
Proč se peníze a majetek staví do protikladu k pravému poslání církve? A proč si tohle myslí nejen kritici církve, ale i někteří katolíci? Tato knížka nás zve k tomu, abychom o penězích v církvi uvažovali jinak.
Na podzim roku 1975 požádala Patočku skupina literárních vědců, aby pojednal o souvislosti mezi fenomenologií a strukturalismem. Přednášky proběhly v soukromí mezi listopadem 1975 a lednem 1976.
Počiatkom i koncom všetkej filozofie je sloboda, formuluje F. W. J. Schelling. V duchu tohto hesla sa predkladaná kniha venuje otázke po význame pojmu slobody.
Kniha si klade otázku, čím mohl u nás poněkud pozapomenutý kulturní historik Jacob Burckhardt imponovat mnohem slavnějšímu a známějšímu Friedrichovi Nietzschemu.
Během vrcholného a pozdního středověku narůstal zájem o logická bádání a další filosofické disciplíny. V 1. polovině 14. století do vývoje logiky výrazně zasáhl i anglický mistr známý pod jménem Walter Burley (cca 1275 – cca 1344/45).
V knize Trvání a současnost, kterou dokončil v roce 1922, se Henri Bergson věnuje výhradně Einsteinově teorii relativity. Dospěl zde k závěru, že existuje pouze jediný skutečný čas a mnohé Einsteinovy časy jsou jen matematickými entitami.
