Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický.
Na zásadní a mnohdy palčivé otázky, kladené účastníky duchovních cvičení, autor nabízí odpovědi hluboce zakotvené jak v bohatství spirituální teologie, tak i ve výborné znalosti lidské psychologie, podložené zkušenostmi s mnohými osudy.
Sedm kajících žalmů, z nichž nejznámější jsou žalmy 51 (Miserere) a 130 (De profundis), spojuje téma lítosti nad hříchy a touhy po Božím odpuštění. Modlitba těchto žalmů odvrací člověka od bezmoci a zoufalství.
V septembri 2016 bola podaná žiadosť o otvorenie procesu blahorečenia Stanislavy Ernstovej (1891–1968). Ide o slovenskú uršulínku, ktorá zomrela na Bílé Vodě (na severnej Morave) v povesti svätosti.
Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně.
Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou.
Kniha seznamuje čtenáře s ranným obdobím Martina Heideggera a tématicky pojednává zejména o logice (mezi vědou a filosofií) a čase (časení času - budoucnost, bylost, přítomnost).
Kniha nabízí českému čtenáři úvod do mimořádně zajímavé a kontroverzní oblasti logických zkoumání shrnovaných pod označení deontická logika (od řeckého deon – povinné, žádoucí).
Husserlův přístup k otázce "Co je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.
Publikace obsahuje autobiografii významného českého filosofa Augustina Smetany (1814–1851), dosud nepublikované Smetanovy poznámky k německé filosofii klasického období (od Kanta po Hegela a Herbarta) a ukázky ze Smetanovy korespondence.
