Bitva u Zborova je nejvýznamnějším vystoupením čs. legionářů v 1. světové válce. Tato výpravná publikace přináší veškeré dostupné informace, rozdělené do tří částí.
Proč vyšetřování brutálního policejního násilí na Národní třídě v roce 1989 přineslo tak rozpačité výsledky? Jakou roli hrála v událostech roku 89 Česká filharmonie, tento režimem hýčkaný elitní soubor?
Předkládané číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
První číslo osmého ročníku revue Paměť a dějiny je věnováno rozhlasu. Zatímco Ondřej Koutek představuje československé vysílání z Londýna během druhé světové války, Jiří Křesťan se zabývá válečným vysíláním ze Sovětského svazu.
Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje.
Dne 20. října 2011 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal druhý ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě. Studenti historie a příbuzných oborů z různých vysokoškolských pracovišť v ní předložili výsledky své badatelské práce.
Dvojčíslo časopisu nazvané "Nekonečný příběh s náhlým koncem: Studená válka 1945-1989". Jeho těžištěm je blok šesti původních studií renomovaných zahraničních autorů, které vzešly na konferenci o dějinách studené války uspořádané před dvěma lety v Praze.
Dvojčíslo Soudobých dějin 1-2/2010 nazvané "Odboj, kolaborace, přizpůsobení", s ústředním tématem modalit chování české společnosti za okupace 1938-1945.
Druhé číslo revue Paměť a dějiny se věnuje kulatému výročí „srpnové okupace“. Filozof a teolog Wolfram Tschiche ve vzpomínkově laděném textu píše o tom, jak ho události v Československu přiměly definitivně se vymezit vůči komunistickému režimu ...
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Rok, do kterého právě vstupujeme, končí číslicí osm, což je v našem prostředí nabito nemalým symbolickým významem. O tomto pojednává další číslo Paměť a dějiny..
Poslední dvojčíslo časopisu Soudobé dějiny s názvem „Státní sociální politika v Československu (1918–1989)“ systematicky přibližuje a rozebírá vývoj konceptů a realizace sociální politiky v Československu po celou dobu jeho existence.
V letošním roce slaví naše republika sté výročí.
Západočeští spisovatelé se rozhodli při této příležitosti
vydat almanach historicko-beletristických textů,
v nichž vzpomínají na první světovou válku, vznik republiky,
legionářské boje...