Rozsáhlý příběh Nadace je klasikou vědecké fantastiky
z pera velmistra žánru. Asimovova legendární sága získala
cenu Hugo za nejlepší románovou sérii všech dob a nepřestává
oslovovat stále nové čtenářské generace.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
Globální interakce se staly nedílnou součástí našeho života. Svět je propojen technologiemi, institucemi, světovým kapitálem, dochází k propojování a míšení kultur a společností. To vyžaduje nové uvažování a zamyšlení se nad otázkami spravedlnosti.
V další knize Witolda Szabłowského najdete nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů, kterým sundali řetězy a učí je žít volně, bez drilu. Autor nachází paralelu mezi osudem zvířat a vývojem postkomunistických zemí.
Kolektivní monografie věnovaná osobě a dílu Karla Havlíčka Borovského přináší odborné studie věnované literární a žurnalistické tvorbě Karla Havlíčka, jeho politickým aktivitám a rodinnému zázemí.
Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832–1884) a analyzuje jeho rozsáhlé dílo, které zůstalo ve stínu tělocvičného hnutí.
Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století.
Známý soudobý teoretický fyzik Carlo Rovelli, jeden z tvůrců smyčkové kvantové gravitace, ale také vynikající spisovatel, se v této knize zabývá okolnostmi vzniku kvantové mechaniky, snad nejpozoruhodnější fyzikální teorie všech dob.
V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy.
Přelidněný svět, vlády a vše ostatní ovládají velké reklamní agentury, které rozpoutávají bezohlednou bitvu o největší kšeft lidské historie – o právo kolonizovat Venuši.
Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace.
Záznam cyklu rozhlasových dialogů Petra Vaďury s RNDr. Ivanou Vlkovou, řeholní sestrou řádu dominikánek a děkankou Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci o knize Izajáš, jednom z vrcholných textů St
Každý večer se děti těší na maminčino vyprávění. Nečekají však klasické pohádky, ale kouzelné příběhy, které maminka zažívá při své práci. Rozhlasová reportérka se dostává na místa spjatá s historií naší země.
Zmicer Daškievič je nové zářící jméno v současné běloruské literatuře. Je to nejen běloruský básník a prozaik, ale hlavně společensko-politický aktivista, který v roce 2010 byl z jedním z kandidátů na prezidenta.
Předložená kniha, kterou lze chápat jako příspěvěk k analýze fyziognomie současné (digitální) kultury a společnosti, se zaměřuje na dvě oblasti: na „novost“ digitálních technologií a na vyjasnění teze o pojetí média jako extenze.
Je to největší příběh studené války. Pětice mladíků s pistolemi se postavila po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei a prostřílela se do svobodného Západního Berlína. Příběh bratří Mašínů a jejich rodiny vyprávěl spisovat
Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku.
