Vůbec poprvé se u nás můžeme komplexně seznámit s panskými sídly Lucemburska, ať už po nich zůstaly sotva zřetelné trosky, mohutné zříceniny anebo jsou dodnes udržované či zrekonstruované.
Publikace, kterou držíte v rukou, zobrazuje nejen německý vojenský úspěch, ale zároveň také vypovídá o přízemnosti německé propagandistické mašinérie. Účelem této obrazové publikace mělo být zdůvodnění rozpoutání války.
Jednotlivá hesla této encyklopedie, jejichž rozsah podle povahy tématu kolísá od stručných charakteristik po rozsáhlé specializované studie, jsou zaměřena na události, instituce a procesy, které formovaly život společnosti v jejích nejrůznějších polohách.
Kniha zachycuje tvorbu dětí, která vznikla v terezínském ghettu v letech 1941 - 1945. Přetiskuje texty dětských časopisů, deníků, básní a povídek. Jsou zde i dosud nepublikované rukopisné originály.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Tato práce ukazuje, že i zdánlivě bagatelní vztah dvou historických kontextů může poukázat na podstatné souvislosti a vytvořit hodnotné pozadí pro naše chápání spojitosti kulturních, společenských a politických vazeb.
Publikace „Oběti okupace“ přináší dosud nepublikovaná fakta o okolnostech úmrtí československých občanů způsobených příslušníky vojsk Varšavské smlouvy na území Československa od 21. srpna do konce roku 1968.
Gustáv Husák ostáva v našich dejinách ako veľká a tragická osobnosť. Veľká svojimi zámermi a cieľmi a pritom tragická, pretože ich nedokázal a nemohol uskutočniť. Napriek tomu neklesol ani pod ťarchou svojho zničeného osobného života.
Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.
Kniha se zaobírá historiografickým směrem duchových dějin, jak se rozvíjely zejména v německém prostředí pod názvem Geistesgeschichte a v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou.
Když roku 1918 přestala střílet děla, nebyl to mír… bylo to jenom příměří, jenom odpočet do další chvíle, kdy začne být prolévána krev, kdy se jako zvířený kal na hladinu řeky vyvalí na povrch staré i nové křivdy a nenávisti… A že těch křivd bylo!
Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ .
První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.
Using an innovative approach, these 13 comic strips narrate the destinies of people who in the battle against totalitarian power either morally triumph or succumb to their weaknesses.
Ve třicátém sborníku Labsko-vltavská plavba pro rok 2024 najdete příspěvky Pavla Balcara: Ti dva pánové – WARD a LEONARD – a lodě československé labské flotily, Havárie DUKLY v Herrenkrug; Petra Karlíčka: Největší lodní katastrofa na území Čech.