Kolektivní monografie o jednom z nejvýznamnějších německých historiků z českých zemí, Hermannu Hallwichovi. Teplický rodák byl celým svým životem i tvorbou spjat se severozápadními Čechami.
Autorka ve své monografii zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení.
Knížka nás provází životním příběhem autorčiny babičky, která sice ještě byla dítětem 19. století, ale bylo jí dáno prožít obě světové války a navíc téměř čtvrtstoletí komunistického režimu.
Publikace, zasvěcená hebrejským zkratkám v židovských donačních nápisech, je výsledkem dlouhodobého projektu epigrafického zpracování textilní sbírky Židovského muzea v Praze. Pojednává o důležitém tématu židovské literatury i epigrafiky.
Rozsáhlé dílo o dějinách bolševické strany bylo přeloženo do češtiny z francouzského originálu v 70. letech a kolovalo v samizdatu. Překlad ležel zapomenutý několik desítek let a nyní se editovaný překlad dostává k českému čtenáři v knižním vydání.
Válečný příběh mladého chlapce, původem z Roštína, vesnice v podhůří Chřibů, který se po útěku z pracovního nasazení v Říši dva a půl roku skrýval a poslední dva měsíce války prožil v bojích jako řádný člen partyzánského oddílu Olga.
Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.
V této knize sestoupíme ke kořenům starého selského rodu Mašínů. V neděli 7. září 1947 se v malé obci Lošany nedaleko Kolína uskutečnila velká slavnost, odhalení památníku, místního rodáka, generála in memoriam Josefa Mašína ...
Celobarevná publikace představí na starých pohlednicích místní části Bystřice nad Pernštejnem a okolní obce. Jedná se celkem o 22 obcí, kniha je rozdělena do třech kapitol podle jednotlivých oblastí Bystřicka.
Reprezentativní obrazová publikace fotografa Martina Frouze a spolupracovníků přibližuje v pěti tematických oddílech osobnost Karla IV. a jeho působení.
Autor na základě detailní práce s prameny, z nichž ty nejdůležitější zpřístupňuje čtenářům v komentovaném českém překladu, nastiňuje vývoj katarské náboženské kultury a zabývá se i jednotlivými katarskými rituály.
Tzv. pseudoabelárdovská korespondence vychází ze sbírky nazvané Listy dvou milenců a obsahuje 116 středověkých milostných dopisů, asi z 12. století. O jejich autorství se dodnes vedou spory.