Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Vincenciův letopis a Milevský letopis, který obsahuje letopis Jarlochův a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí křížové výpravě císaře Fridricha, patří mezi nejvýznamnější prameny k českým dějinám 12. století.
Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.
Objevem století lze bez nadsázky označit nález středověké wroclavské vlašské knihy. Rukopis plný alchymie přepisuje dějiny Krkonoš, ale také Jeseníků, Jizerských a Lužických hor.
Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem.
Pátrání po vrazích první oběti hitlerovského režimu mimo hranice Německa trvalo plných dvanáct
let a autor je v některých fázích unikátně sleduje doslova
krok za krokem. „Případ Lessing“ je dramatickým
výřezem z obrazu pohnutého 20. století.
Soubor textů shromážděný pod názvem Tanec a společnost není vnitřně spojen úzkou tematickou vazbou. Každá ze studií tvoří samostatnou jednotku, má vlastní předmět zájmu a pro něj formulovaný badatelský přístup.
Už podtitul knihy Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině 20. století vypovídá, že jde o mimořádně zajímavou publikaci nabytou faktografií a doplněnou vysvětleními.