Běloruský malíř Marc Chagall (1887–1985) je všeobecně považován za ztělesnění „malíře coby básníka". Světová proslulost, kterou si vydobyl, nemá obdoby u žádného jiného malíře všech dob.
Zkušená autorka v životopisné knize přibližuje všechny odstíny života i kariéry Joža Ráže, zcela mimořádné osobnosti novodobých dějin československé a slovenské populární hudby.
Po čtenářsky úspěšných knihách Herecká manželství a Herecká manželství: Nové příběhy přicházejí zkušení autoři Michaela Remešová a Roman Schuster s volným pokračováním osudů hereckých životních partnerů s názvem Herecká manželství
Životní osudy nejznámějších českých filmových princezen, Libušky Šafránkové, Marie Kyselkové, Mileny Dvorské, Aleny Vránové, Ivany Andrlové a mnoha dalších.
Životní příběh velké francouzské šansoniérky Edith Piaf by žádný spisovatel nemohl napsat. Nebyl by totiž uvěřitelný. Vytvořila ho ulice, periferie, osud nebo náhoda a zapsala ho její sestra Simone Berteautová.
Kniha představuje čtenářům proměny a souvislosti divadla v Praze před druhou světovou válkou, kdy vedle sebe existovaly tři národní kultury, česká, německá a židovská.
Publikace se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků, v nichž se prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních proměn.
Kromě Pešánkovy originální koncepce kinetického umění, která předznamenává umění nových médií a počítačů, nabízí kniha schémata ohňostrojů a světelných fontán a popis řešení Pešánkovy kineticko-světelné plastiky pro Edisonovu transformační stanici.
Kniha Kostely na Moravě II. díl zahrnuje oblast Moravských Budějovic, Znojma, Vranova a Telče. Navazuje na první díl této edice, v němž autoři mapovali církevní stavby na Třebíčsku, Rosicku a v okolí Moravského Krumlova.
Publikace nastiňuje souvislosti a východiska výstavby panelových sídlišť. Ukazuje, jak se v prostředí poválečného Československa proměnila utopická myšlenka avantgardy poskytnout všem lidem bez rozdílu kvalitní bydlení v realitu.
Lásky za oponou přinášejí citové příběhy více než pětadvaceti zajímavých osobností českého divadla, například Vlasty Fabianové a Bohuše Záhorského, Miriam Hynkové a Evžena Sokolovského, Věry Tichánkové a Jana Skopečka a mnoha dalších.
Jak to že, lidé ve starověkém Řecku a Římě vypadali všichni tak krásně? A proč jsou všichni nazí!? Proč se ve středověku malovalo všechno naplocho? Proč obraz potřebuje rám? Je opravdu potřeba tolik ovoce, když chci malovat zátiší?!
Obsáhlá publikace vydaná při příležitosti výstavy Jaroslava Horejce pořádané v Domě U Kamenného zvonu (2016-2017) představuje jednu z nejpozoruhodnějších osobností českého sochařství 20. století.