Michael Sandel, profesor morální a politické filosofie na Harvardově univerzitě, v knize srozumitelně vysvětluje, že prospěšná funkce trhu má své morální meze.
Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem.
Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu.
Toto dílo se zabývá etickým kodexem a kulturním významem samurajů, a zamýšlí se nad jejich kořeny ve feudálním Japonsku a jejich trvalým vlivem na japonskou společnost...
Proslulé pojednání mistra Suna o válečném umění se těší neutuchajícímu zájmu čtenářů i po více než dva a půl tisíci let, které uplynuly od jeho napsání.
Novodobá evropská věda je podle našich zjištění umožněna Newtonovým pojetím Boha, to je pro ni conditio sine qua non. Podle Isaaca Newtona je to Bůh sám, který se zjevuje ve všem a který v konkrétních jevech tohoto světa nabývá vždy jen určitých hodnot.
Spis patří k základním dílům moderního politického myšlení. Hobbes v něm analyzuje lidskou přirozenost, aby ukázal, na jakých základech spočívá politická moc. Dílo vrcholí polemikou s kardinálem Bellarminem o vztahu světské a duchovní moci.
Studie dvou nejslavnějších revolucí 18.století. Americké revoluce o založení politické svobody spojené s ustanovením trvalých politických institucí a svobodného veřejného prostoru a Francouzské revoluce o osvobození od sociální nerovnosti.
Uznávaný německý teolog Eberhard Schockenhoff ve své práci ukazuje na úzkou spojitost mezi svobodou a láskou. Jejich vzájemné pouto je tak důležité, že nelze mluvit o opravdové svobodě bez lásky ani o opravdové lásce bez svobody.
Historicky pojaté studie, jež objevným způsobem zpracovávají z velké části doposud netematizované motivy a souvislosti Nietzscheho díla, jsou určeny nejen zájemcům z řad historiků filosofie, ale též theologům, estetikům a lingvistům.
Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie
a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne
množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají
tématu nekonečna.
Kniha sleduje vývoj západního myšlení od slavného Kiplingova imperiálního "břemene bílého muže" konce 19. století přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století po psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy počátku století tohoto.
Přehled náboženských, filozofických a kulturních označení různého původu a souvislostí odhaluje univerzální moc těchto elementárních obrazů, díky níž přemosťují propasti mezi jazyky a civilizacemi celého světa.