Kniha se zabývá posmrtným životem v různých náboženských systémech, vztahy snů a smrti aj. Od podob zásvětí v antických mýtech (s motivem sestupu do podsvětí), eposech a jeho podob v baroku a romantismu přechází k literárním dílům 20. a 21. století.
Cassie a Auri… naprosto dokonalé přátelství. Sdílejí spolu byt a mají i společné koníčky: fantasy literaturu a cosplay. A i když si je Cassie jistá, že ji nikdo nezná lépe než Auri, jejich světy jsou si zároveň velmi vzdálené.
Co si mu na to řekla? A choval ses jako chlap? Hlavně mu teď nepiš. Hlavně mu teď napiš. Vy jste ještě spolu? A vy už spolu nejste? Je tohle správné rozhodnutí? Vztahy nás provází celý život.
Texty Jaromíra Zeminy o Adrianě Šimotové zahrnují úsek vymezený léty 1965–2014, tedy doby, kdy jí uspořádal vůbec první individuální výstavu v Praze a její smrtí.
O politickém díle několika francouzských spisovatelů. Jsou to Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) ...
Sympatického čtyřicátníka Marka děsí monotónní život mezi prací a rodinou. Není v tom jediný, ale východisko, pro které se rozhodne, se vymyká nejděsivějším nočním můrám většiny z nás.
Československá architektura po druhé světové válce prošla radikální proměnou. Byly na ni kladeny nové politické a společenské požadavky, došlo k transformaci její institucionální struktury.
Autorka pokračuje v úspěšné sérii poezie moderní ženy, plné pochyb, naděje i vyrovnání s realitou. Poezie již dříve kritikou i čtenáři povšimnuta a nominována na řadu ocenění se dále rozvíjí.
Cesta za svobodou vedla peklem. Příběh Hany Sternlicht v sobě zrcadlí úděl židovského obyvatelstva českých zemí 20. století. I větve její rodiny brutálně uťal holokaust.
Kniha objevuje pro českou kulturu neprávem opomněného autora velké výrazové síly. Karl Spitteler (1845 až 1924), tvůrce eposů, básní a povídek, esejista a znalec hudby je dodnes jediný švýcarský nositel Nobelovy ceny za literaturu.
