Básnická prvotina Johany Hořejší Okraje višní vznikala v letech 2006 - 2009. Osobitá hra se slovy je zde vyhrocena na maximum, ale nikdy ne natolik, aby přestala být přesvědčivá a přirozená.
V romány dneška se mohou proměnit i zcela konkrétní pravdy včerejška. Tak to vidí autor literatury faktu Bořek Homola, který se řadu let pohyboval, jako zpravodaj našich médií, v oblasti Afriky a Středního východu v době, o které píše.
Katalog dvou sbírek rukoposných zlomků v Knihovně Národního muzea, které nebyly dosud katalogizovány. Kniha volně navazuje na loni vydaný "Soupis středověkých rukopisů KNM. Doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse" od M. Dragouna.
Autor v knize vysvětluje srozumitelnou, humornou formou základní body duchovní praxe a svým jedinečným přímočarým způsobem objasňuje, jak je uplatňovat v každodenním životě.
Básnická sbírka se dělí na dvě části. První se dívá na současnost očima ženy— matky, dcery, sestry. Nejde o pohled feministní — vždyť nejsilnější energií světa je mateřská láska. Druhá část vychází z úcty k životu a tvorbě světového génia hudby A. Dvořáka.
For Bella Swan, there is only one thing more important than life itself - Edward Cullen. But being in love with a vampire is more dangerous than Bella could have imagined.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Dosud nevydaný text z pozůstalosti Jacka Kerouaca, jeho první rozsáhlejší dílo. Kerouac ho napsal na základě svých zkušeností ze služby u obchodního námořnictva.
Deset povídek, které otřásly každým, kdo je četl. Mistrně načrtnuté postavy se dostávají do zapeklitých situací, které zpočátku vypadaly obyčejně, ale postupně z nich vystrkuje rohatou hlavu samotné Zlo.
Kniha přináší úplný soubor všech křesťanských písňových textů Petra M. Lutky, jež začal psát a zpívat v polovině 80. let a je jeden z nejpopulárnějších českých písničkářů 70. let, hvězda písničkářského sdružení Šafrán.
Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století.
Důraz je kladen na upřesnění pojmu energeticky nulového domu jako přirozeného pokračování domu pasivního. Je komentován vývoj výstavby pasivních domů v České republice a v okolních zemích.
