Druhý a zároveň závěrečný svazek Biografického slovníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za roky 1945–2008 završuje sérii slovníků, které zmapovaly dějiny pražské lékařské fakulty od jejího založení až po současnost.
Sborník příspěvků konference Odraz 1. světové války ve škole a ve společnosti. Konference zároveň připomněla 120. výročí narození Přemysla Pittra, významného představitele humanismu 20. století (únor 2015).
Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly–tvrze, hrady a zámky, které mnohdy tvoří dominantu svému okolí.
Druhá část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva za-hraničí z let komunistického období, z technických důvodů rozdělená do tří svazků, přináší kritické vydání příslušných dokumentů z let 1969–1980.
Autor navazuje na svou „černou knihu“ o zaniklých hradech, zámcích a tvrzích po roce 1945 a ve více než 100 podle lokalit abecedně řazených medailónech přináší přehled o nejvíce ohrožených panských sídlech.
Publikace profesora pražské Právnické fakulty UK se věnuje aktuálním právněhistorickým problémům moderního českého státu v jeho československém a středoevropském kontextu.
Nová kniha Dana Hrubého Pražské příběhy, Ztraceným světem Starého Města je další částí populárního knižního cyklu, jenž popisuje novodobé dějiny starých pražských čtvrtí. Zabydluje starou Prahu autentickým životem.
„Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování dnes bylo umožněno.“ S touto pro tisíce uprchlíků z NDR vysvobozující větou tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse-Dietricha Genschera z 30. 9. 1989 je Lobkowiczký palác.
Závěrečný svazek třídílné série je přehledem pivovarů na území Malé Strany, Hradčan a Vyšehradu, které se udržely v činnosti minimálně do poslední čtvrtiny 19. století.
Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.
Kolektivní monografie předních odborníků z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má za cíl přiblížit českému čtenáři, jakým způsobem se vyvíjela německá společnost v letech 1989–2021.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Revue Paměť a dějiny v čísle 4/2021 otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností,...
Spisovatel Jaroslav Foglar a jeho potýkání se Státní bezpečnosti, příběh představitele roszakovské kontrakultury Lubomíra „Čaroděje“ Droždě nebo třeba polozapomenutý osud mládeže z Československa, která před nacismem uprchla do Dánska, ...
