V Evropě málo známá Guinea-Bissau prošla ve svém vývoji dramatickým "střetem civilizací" mezi svou bytostně africkou podstatou a konstruktivními i destruktivními vlivy euroamerického světa.
Katalog k výstavě dokumentuje podstatné rysy výstavy a představuje doposud neznámé historické fotografie a dokumenty. Doplňující vědecké studie pak nabízejí hlubší pohled na zkoumání dějin nucené práce za Třetí říše.
Historie a vyprávění o středočeském městě Nymburce pohledem místního znalce dějin, lidí a příběhů. Soubor textů věnovaných Bohumilu Hrabalovi, který z nich čerpal ve svých textech (nejen o Nymburce), zejména v Harlekýnových milionech.
Jaký byl každodenní život našich předků v 19. století? Jaký byl vztah obyvatelstva k instituci manželství? Jak se lidé připravovali na vstup do manželství a do jaké míry se nechali ovlivnit působením katolické církve?...
Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené, ale i na ty, které vybočovaly.
Vlastní kniha pamětí vrchního velitele německého válečného loďstva v průběhu druhé světové války nám podobně jako paměti ministra zbrojního průmyslu Alberta Speera odhalí principy fungování nacistického režimu z pohledu člověka na jeho špici.
Autor je starším bratrem Jaroslava Čvančary, historika a badatele, a také frontmena kapely "Taxmeni". Bohatá fotopříloha na cca 300 často unikátních snímcích zachycuje mnoho důležitých událostí z české historie od třicátých let až do současnosti.
Znepokojující pravda o tom, co Spojenci věděli o vyhlazování Židů a koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim. Autor, který je historik, se ve své nové knize zabývá mapováním faktů počátku vzniku myšlenky vyhlazení Židů v Evropě.
Libye je relativně nový stát, jehož území bylo po tisíciletí dobýváno, kolonizováno a spravováno cizinci. Moderní dějiny byly charakterizovány vládou osmanských Turků a italskou kolonizací. V roce 1951 získala země nezávislost.
Jak můžeme odhalit skutečnou – tedy častou skrytou – tvář českých dějin, a to zejména těch starších, když i na události zcela nedávné nahlížejí jejich aktéři i svědci mnohdy zcela protichůdně?
Předkládaná kniha chce být detailní empirickou případovou studií, která hledá odpověď na otázku, jakým způsobem došlo na počátku 17. století ke konfesní homogenizaci jednoho dosud multikonfesního českého vrchnostenského města.
Sympozium Válečný rok 1942 v Protektorátu Čechy a Morava a v okupované Evropě uspořádané Ústavem pro studium totalitních režimů 4. října 2012 navázalo na mezinárodní sympozium Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji.
