Průvodce po moderní pražské architektuře první
poloviny 20. století zachycuje slovem a obrazem
kolem dvou set staveb, nejen těch nejvýznamnějších,
jako jsou Obecní dům, dům U Černé Matky
Boží nebo Veletržní palác, ale i čistě užitných.
Listy umění volně navazují na tradici předválečných čs.sborníků Zlatá Praha a Umění s cílem nahradit současnou absenci informačního žurnálu z oboru výtvarné kultury.
Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
