Na osudech vdov po posledních přemyslovských králích, Kunhuty Uherské, Alžběty Rejčky a Violy Těšínské, autorka ukazuje specifické postavení královny vdovy ve středověké společnosti.
Partner ukazuje, jak ideál křižácké války, „Boží válka“ , pronikala do středověkého křesťanského světa, a jak silně ovlivnila pozdější západní společnosti, zvláště jejich postoje ke kolonialismu.
Kniha přináší syntézu přírodovědných a archeologických dat a pramenů při řešení historických otázek spojených se vznikem vrcholně středověké sídelní struktury, s počátky exploatace zlata a později i stříbronosných rud v zájmovém území.
Období středověku často vnímáme jako brutální věk temnoty, ignorance, krveprolití a nemocí. Nazýváme jej „obdobím temna“, které od sebe odděluje antiku a osvícenství.
Třetí svazek Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142-1420 se zaměřuje na šest významných cisterckých opatství s vazbou na české země. Vedle původem českých ústavů Marienthalu a Žďáru jde o čtyři zahraniční kláštery, jež měly ve středověkých Čechách enklávy.
Při druhém nahlížení za zavřené dveře dávných intimních příběhů se proto podíváme do času starých Slovanů třeba už proto, abychom zjistili, zda byl sv. Václav ženatý a jak se za jeho časů nahlíželo na nevěru i na levobočky.
Francouzský historik, specialista na dějiny střední a východní Evropy, představuje jasně a uceleně významný rytířský řád, jehož dějiny sahají od křižáckých válek až do dvacátého století.
