Malířské smetí je kniha sestavená z deníkových záznamů výtvarníka Otakara Slavíka. Jeho Sešitky jsou výtvarným cestopisem, malířskou reflexí a také intimním vyprávěním.
Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený.
V aktuální knize představuje nové mnohovrstevnaté vizuální i textové portréty 22 osobností, např. Mozarta, Beethovena, Wagnera, Čajkovského, Janáčka, Goetha, Shakespeara, Komenského, Meyrinka a dalších.
Through a wealth of research, and illustrated with more than 1,200 photographs and documents (many published here for the first time), this enormous compendium traces Andy Warhols relationship to his parents native Czechoslovakia.
Monografie Jaroslava Maliny a dalších autorů (mezi nimi herec Boleslav Polívka nebo architekt David Vávra) věnovaná životu a dílu uměleckého kováře, sochaře, kreslíře a fotografa Pavla Tasovského sleduje dráhu umělce od let jeho mladosti.
V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Kurt Gebauer je sochař, malíř a fotograf. A občas také spisovatel. Proto vám přinášíme knihu jeho básní, snů a dalších textů, které osobně ilustroval. Součástí je také text Lenky Klodové, který vás nechá nahlédnout pod pokličku jeho učitelské dráhy.
Třicet sedm diplomových prací z let 1969 až 1989 na pražské Akademii od těch osobností, které od začátku sedmdesátých let až do současnosti udávaly podobu českého umění, počínaje Kurtem Gebauerem a Františkem Hodonským a konče Igorem Korpaczewskim.
V devíti kapitolách se autor zamýšlí nad tím, co vytváří pro člověka příjemnou atmosféru, prostor, v němž se člověk dobře cítí, a v jakém smyslu a míře k ní přispívá právě architektura.
Dopisy byly poprvé publikovány v časopise Umění roku 1997, ve dvojčísle 3-4 a v čísle 5. Tehdy je k vydání připravili PhDr. Antonín Hartman a PhDr. Bohumír Mráz.
Frida Kahlo was a colourful Mexican artist who endured great pain and hardship, but used her bright, vivid brushstrokes to express her emotions and reveal her true personality.
Autor této knihy je pravnukem slavného impresionalistického malíře. Vyprávění o životě malíře vzniklo ze vzpomínek tradovaných v rodině, historek, které zachytili jeho blízcí, i přímo malířových citací, jak je zapsali jeho přátelé.
Kniha podává obraz jedinečného českého literárního salonu, který po několik desetiletí vedla Anna Lauermannová-Mikschová (1852-1932) a kterým za tu dobu prošlo přinejmenším sto dvacet osobností kulturního života.
V rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.
Je to deník v pravém slova smyslu. Obsahuje nezpracované myšlenky; duševní muka, která pronásledovala Dalího jako malíře žíznícího po dokonalosti; výpovědi rozmanitého charakteru a v neposlední řadě názory na estetiku, morálku, filozofii i biologii.
První svazek dopisů psaných na pohlednice, které v letech 1983--1985 posílal Jiří Kolář z Paříže denně své ženě Běle do Prahy, kde čekala na povolení českých úřadů k vystěhování ze země.
Ve spolupráci s publicistou Davidem Nesnídalem vznikla nedlouhá, avšak navýsost zajímavá zpověď, mapující hudební život M.Kocába od dětství až po dnešek a dotýkající se také jiných aktivit a událostí v jeho životě.
