Revue Paměť a dějiny se v čísle 1/2023 věnuje tématu „ukradených dětí“ za druhé světové války. Studie a články autorů z Česka, Polska, Německa i Ukrajiny otevírají málo známou kapitolu dějin, kterou tvoří únosy a násilné poněmčování dětí.
Další číslo revue Paměť a dějiny je z větší části věnováno kulatému výročí projevu Nikity Chruščova na XX. sjezdu sovětských bolševiků a následným událostem.
Vzápětí po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se začal formovat československý zahraniční odboj. První jednotka čs. zahraniční armády se ustavila v Polsku.
Tentokrát je tématem především kulaté výročí přijetí zákona známého jako Lex Schwarzenberg. O co šlo? O prachsprostou státní krádež za bílého dne, navrženou poslanci a schválenou parlamentem v roce 1947.
Underground. Magické slovo, jež označuje podzemní kulturní a společenské aktivity v socialistickém Československu, je tématem nového čísla revue Paměť a dějiny.
Kolektivizace československého venkova je hlavním tématem prvního letošního čísla historické revue, k níž je tentokrát připojeno vzdělávací DVD Obrazy (z) kolektivizace.
Pilíře nového čísla revue Paměť a dějiny tvoří studie Lukáše Cvrčka Odbojáři z jeskyně a Jiřího Urbana Několik vět. V rozhovoru s Richardem Sachrem se Pavel Žáček vrací do roku 1990, kdy se komunistické ministerstvo vnitra transformovalo.
V březnu uplynulo 65 let od první návštěvy jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita v Československu. O této události, Titovi i vývoji československo-jugoslávských poválečných vztahů pojednávají studie Jana Kalouse a Milana Bárty.
Odborný, recenzovaný časopis pro kulturní dějiny. Snaží se o pojetí kulturních dějin v širokém oborovém i časovém vymezení. Články mohou tematicky spadat do antropologie, archeologie, teorie a dějin umění, obecné historie aj
Revue Paměť a dějiny se ve svém čísle 4/2022 věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Časopis přináší především příběhy sportovců, jejichž kariéru poznamenala doba.
