Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.
Órigenés je jedním z nejvýznamnějších, ale také nejkontroverznějších křesťanských myslitelů. Tato kniha se pokouší na výkladu dvou konkrétních textů (List Řehoři Divotvůrci a Předmluva k Peri archón) podat náčrt některých aspektů Órigenova myšlení.
Traktát o naději (STh II-II, q. 17–22) se nachází na začátku Secunda secundae mezi traktátem o víře a traktátem o lásce. Tomáš v něm nejprve probírá podstatu ctnosti naděje a její vztah k ostatním teologickým ctnostem.
Další díl Teologické sumy (ST I-II, q. 1-5) se zabývá posledním cílem člověka, který je zároveň principem lidského jednání, alespoň toho mravně dobrého. Tomáš souhlasí s Aristotelem, když říká, že posledním cílem člověka je blaženost.
V druhé části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od americké revoluce po 1. světovou válku.
Kniha Marca Van De Mieroopa představuje zasvěcenou a inovativní studii zabývající se dějinami myšlení a poznávání skutečností okolního světa, gnozeologií obyvatel starověké Mezopotámie.
Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy.
Kniha přináší dvojjazyčnou edici metafyzických textů Komenského. Jde o vydání jeho šesti spisů, které představují systematické pojednání o první filosofii.
Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias napsal autor jako „laik laikům“, aby jim pomohl – poučen vlastními zkušenostmi – proniknout do světa filozofie.
