Katalog vychází k výstavě Ostrovy odporu. Mezi první a druhou moderností (1985-2012), která už svým názvem odkazuje k základnímu rámci neo-modernizace v různých podobách, které provázejí umění a architekturu od počátku postmoderního obratu dodnes.
Kniha Slepí málokdy spojuje v harmonický celek dvě protilehlé sféry: text, působící jako nástroj verbálního vyjadřování skutečnosti, a fotografii coby médium neverbální povahy, která skutečnost zachycuje.
Setkání a setkávání s Jaroslavem Vostrým svedlo dohromady několik generací jeho kolegů, studentů a přátel, a tak vznikla rozmanitá sbírka textů a fotografií nejrůznějších žánrů.
Ročenka české architektury pravidelně informuje o aktuální situaci a vývoji oboru nejen odbornou, ale především laickou veřejnost a přináší podněty k inspiraci a veřejné diskusi.
Kniha přední odbornice a známé pedagožky se zabývá problémy pohádkové dramatiky pro děti, konkrétně her, které vznikly od poslední čtvrtiny 19. století až do konce 80. let století 20.
Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky? Film se vlivem technologií i diváckých nároků neustále proměňuje a s tím se mění způsoby jeho vnímání, interpretace a zkoumání.
V této krásné knížce do kapsy, naplněné ilustracemi a užitečnými diagramy, výtvarnice Lisa DeLong předvádí časem prověřené postupy, které jsou základem užití křivek a rostlinných forem v tradičním vizuálním umění.
Spontánní akce z podzimu 2007, mumifikace spadlého stromu v lesíku na Krejcárku, která se rozvinula v koloběh přírodního cyklu
připomínající pohřební rituál, který vyvrcholil spálením hranice během „čarodějnic“.
Předmětem této publikace jsou klasicistní domovní vrata a dveře v Poličce, a to vyřezávaná, členěná hladkými výplněmi i ,,skládaná" s motivem půlslunce v horní části.
Studie o současné české dramatické tvorbě si všímá nové tvorby autorů, kteří byli za minulého režimu umlčeni i těch, kteří jím byli s jistým omezením trpěni. Připomíná tvorbu autorů malých divadel a divadelníků, kteří se etablovali po změně režimu.
Jiří Balcar (1929–1968) bezpochyby patří k nejznámějším
českým umělcům padesátých a šedesátých
let. Ve své rozsáhlé malířské a grafické
tvorbě jako jeden z mála kriticky reflektoval
stav československé společnosti.