První kompletní český překlad doplněný poznámkami, které zasazují toto dílo do myšlenkového světa pozdně středověké scholastiky a německé (porýnské) mystiky.
Aktualizované vydání úspěšného titulu České knižnice.
Přináší české překlady nejstarších staroslověnských,
latinských a staročeských legend, jejichž hrdiny jsou
svatí Konstantin a Metoděj, Ludmila, Václav, Vojtěch,
Prokop a Anežka.
Autorova studie života a doby této významné a složité postavy, která dominovala Střednímu východu, dává fascinujícím způsobem nahlédnout do muslimského světa Saladinových současníků a úspěchů, jichž dosáhl.
Obsah jedenácté knihy Etymologií je antropologický. V první kapitole specifikuje autor jednotlivé vnější a vnitřní orgány, jež tvoří „standardní“ stavbu lidského těla, a ve zvláštní kapitole uvádí odchylky od tohoto obvyklého stavu.
Kniha přináší syntézu přírodovědných a archeologických dat a pramenů při řešení historických otázek spojených se vznikem vrcholně středověké sídelní struktury, s počátky exploatace zlata a později i stříbronosných rud v zájmovém území.
Autor na základě rozsáhlého studia líčí život středověkého řeholního společenství, které vzniklo v Jeruzalémě v období krátce po první křížové výpravě a které společně s templáři představovalo hlavní vojenskou sílu křesťanských státečků ve Svaté zemi.
Kniha velice živě a plasticky popisuje události, jež vedly k jednomu z největších válečných střetnutí ve středověké Evropě, k bitvě mezi vesnicemi Grunwald a Tannenberg, kterou zde svedla vojska Řádu německých rytířů a polsko-litevského soustátí.
Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu.
Autor, český historik specializující se na středověké dějiny Slovanů a především na období velkomoravské, cituje písemné dobové prameny a na základě jejich interpretace podává čtenářům obraz Velké Moravy.
Soubor textů, které vznikly jako výstup stejnojmenného pracovního setkání odborníků z různých oborů, aby vytvořily aktuální obraz bádání o tomto původně zřejmě samostatném městském založení (záhy spojeném se Starým Městem pražským v jeden celek).
Widukind z Corvey, saský kronikář a historik
10. století (asi 925–975), sepsal kroniku Res gestae
saxonicae sive annalium libri tres (Činy Sasů aneb tři
knihy dějin).
Období středověku často vnímáme jako brutální věk temnoty, ignorance, krveprolití a nemocí. Nazýváme jej „obdobím temna“, které od sebe odděluje antiku a osvícenství.
Svazek je dílem více než třiceti domácích a zahraničních medievistů, kteří v jeho kapitolách nabízejí široké spektrum pohledů na benediktinství jako na jev, který již téměř půldruhého tisíciletí spoluvytváří dějiny Evropy.
Kniha na základě hebrejské cestopisné literatury 12.-16. století a dalších hebrejských nebo arabských pramenů pojednává o vývoji židovské pouti do Svaté země.
Záměrem publikace je ukázat, jaký vliv mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specifických podob vědecké komunikace a kooperace (expedice, dotazníky, přírodní historie, botanické katalogy), praktikovaných během 16. století ve Španělsku.
Encyklopedický slovník středního rozsahu obsahující cca 1 900 hesel různé délky se snaží postihnout v co nejširším spektru politické, společenské, hospodářské, církevní a kulturní dějiny Byzance, jež byla pokračováním říše východořímské ve středověku.
