Textově kniha vychází z úspěšného paperbacku Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, ale nyní je toto již druhé vydání v pevné vazbě podstatně obohaceno o podrobnější informace, řadu nových lokalit i zásadní nárůst ilustračního materiálu.
V období masivních čistek se Sovětský svaz uzavíral okolnímu světu. Výjimkou se v těchto vypjatých časech stal 1. všesvazový sjezd sovětských architektů, uspořádaný v červnu 1937 v Moskvě za účasti renomovaných zahraničních tvůrců.
Život a kultura venkovských obyvatel sídlících na jihozápadní Moravě, v okolí měst Třebíč, Moravské Budějovice, Jemnice byl doposud v odborné literatuře opomíjen.
První díl pětisvazkového projektu, v němž autor postupně zmapuje všechny vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách.
Další lexikon z řady tematických publikací o České republice seznamuje s historickými objekty naší země - najdete v ní podrobné, čtivé popisy hradů, zámků, tvrzí a zřícenin.
Lexikon věnovaný lidové architektuře u nás. Autoři přístupnou a čtivou formou abecedně seřadili památky lidové architektury do 555 hlavních hesel, která jsou rozšířená o řadu dalších památek v podheslech.
Publikace Paneláci 2 se zabývá výstavbou sídlišť na území České republiky od raných obytných souborů z období poválečné dvouletky (1947–1948) až po panelové celky z konce osmdesátých let ovlivněné postmodernou.
V druhém z pěti svazků je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.
Národní styl vstoupil na scénu s koncem první světové války, kdy intenzivní pocit historického vítězství podmínil a stvrdil nový obsah části českého umění, architektury a uměleckého řemesla.
Ústřední téma knihy představuje osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho aktivity na poli uměleckého mecenátu v Čechách v polovině 19. století, zejména s ohledem na jeho zájmy v oblasti krajinotvorby, architektury, sběratelství.
Knížka ve svých 36 kapitolách upozorňuje na okolnosti vzniku, osudy a zajímavosti věží, které jsou jako pražské dominanty nepostradatelné, a v mnoha případech i objektů, jichž jsou nedílnou součástí.
