Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Autor knihy, francouzský historik antiky, je znám českými vydáními některých svých knih, mezi nimiž jeho kniha Jak se píšou dějiny měla jako samostatný oddíl přičleněnou část věnovanou právě Michelovi Foucaultovi. V této nové knize, jejíž originál vy
Knížka je čtenářsky náročnější, určena především lékařům, psychologům, filosofům, přírodovědcům, odborníkům na počítačové vědy, pedagogům, motivovaným teologům - a samozřejmě i všem, kdo se snaží pochopit, co znamená, řeknou-li si "Já".
Konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti se publikace snaží zachytit argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity.
Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.
Odborné a zároveň čtivé načrtnutí životních osudů a postojů
dvaceti tří vlivných myslitelů přibližující jejich abnormální myšlení, s
nimiž formovali současnou kulturu smrti.
Kniha nabízí průřezovou sondu do vybraných základních oblastí fundamentální i speciální (aplikované) teologické etiky, a to v kontextu pluralitní společnosti a sekulárního právního státu, ekumenického a mezináboženského dialogu.
O ženách-teoložkách se obvykle mluví v souvislosti s feministickou problematikou. Jaká však je teologie žen, které netematizují své ženství ani sexuální orientaci?
