Básnický triptych představuje suverénní, zároveň však bolestnou výpověď autora mladší generace české poezie, jenž ve své tvorbě zúročuje vliv autorů spjatých s rodnou krajinou Mostecka a Litvínovska, především pak Ivana Diviše.
Poetický experiment obrozence (1803 - 1869), sbírka "básní a písní" z r. 1843, v níž se pokouší dokázat libozvučnost češtiny pravidelným střídáním souhlásek a samohlásek.
Druhá básnická sbírka současného autora (*1962), v níž usiluje vzrušeným volným veršem i zprozaičtělým slovem zachytit dnešní prožitky a bolesti člověka otřeseného tragédií Bosny.