Autorka v knihe využila prax psychologičky; príbeh je vo svojej reportážnej polohe „autentickým“, no literárne štylizovaným záznamom stretnutí rozprávačky s ľuďmi postihnutými touto kožnou chorobou.
Kniha je věnována historii česko-moravsko-slezského pohraničí, speciálně té části Československé republiky, která se po Mnichovské dohodě stala Říšskou župou Sudety.