Marek, na první pohled nenápadný a nevýrazný kluk, má odmala vlastnost řídit své sny, kterou tají před svým okolím. Když cesta do jeho podvědomí rozšíří jeho vnímání i na pochody ve svém těle, získává tím zcela nové schopnosti.
Stát se nejlepším nindžou na světě není věc snadná, dokonce ani když nejste obecně zatracovaný outsider, který má v sobě zapečetěného devítiocasého démona, jenž kdysi málem srovnal se zemí celou nindžovskou vesnici.
Naprostá klasika japonského komiksu v podání "boha mangy", Osamua Tezuky! Příběh tří Adolfů, velmi odlišných a vzájemně vzdálených, přesto propojených jedním zásadním tajemstvím.
Ve chvíli, kdy se Tsu’tej poprvé setká s Nebešťanem Jakem Sullym, se jeho život od základu změní. Prožijte opět události světově proslulého filmu, tentokrát však z pohledu Tsu’teje, bojovníka kmene Omatikaja a Jakeova úhlavního soka v lásce.
Časopis obsahuje studii o středověkém apokryfu Visio Pauli, teoretickou stať o recepci básnické promluvy, dále rozsáhlou anketu o "bílých místech" současné literárněvědné bohemistiky a dva texty zabývající se novým vydáním Škvoreckého Zbabělců.
Opera historica – Časopis pro dějiny raného novověku vychází dvakrát ročně jako vědecký časopis, který
klade důraz především na politické, kulturní a intelektuální dějiny raného novověku v evropských
souvislostech.
Časopis profiluje historickou geografii jako obor se širokým spektrem témat, metod a pramenů. Sleduje nové náměty a perspektivy historickogeografického výzkumu i rozpracované projekty historické geografie.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Jaroslav Střítecký je český muzikolog, estetik, sociolog a historik. Jeho texty i pedagogická činnost zasahují řadu tematických oblastí: středoevropskou modernu, ruský formalismus, strukturalismus, francouzský poststrukturalismus aj.
První svazek třetího dílu Fenomenologických spisů zahrnuje nepublikované rukopisy z let 1939–1945, v nichž Patočka dále rozvíjí svou koncepci fenomenologie z konce 30. let.