Druhé, textově i obrazově bohatě rozšířené vydání knihy o koncentračním táboře Mauthausen je příběhem o veliké bolesti, o smrti, ale také o obrovské vůli žít. Je o tom, co se skutečně událo a na co by se nemělo zapomínat.
Liechtensteinové – jeden z nejstarších moravských a českých panských a knížecích rodů. Jejich počátky nacházíme v 11. století v Bavorsku. Na Moravu přišli skrze budoucího krále Přemysla Otakara a stali se jedním z nejbohatších moravských rodů.
Pozoruhodný příběh Keltů v průběhu několika tisíciletí. Fascinující objevy, které se týkají mj. keltské historie, kultury, jazyka, mentality a mytologie v Česku i v Evropě.
Období středověku často vnímáme jako brutální věk temnoty, ignorance, krveprolití a nemocí. Nazýváme jej „obdobím temna“, které od sebe odděluje antiku a osvícenství.
Popis ústupu Napoleonovy Velké armády z Moskvy v roce 1812 a podmínky zajetí v ruských guberniích na základě pamětí wurttemberského důstojníka Christopha von Yelina a dalších převážně německých pamětníků.
V zapomnění pomalu upadají hrůzné skutky, bolesti, zloby, vášně, hýření i lásky. V pohraničních hvozdech se po těch časech místo nářků opět ozývá zpěv ptactva a šum v korunách stromů. Toto je jenom malá připomínka na děje oněch časů.
Průkopnické dílo italského psychoanalytika rozebírá paranoii nejen jako klinickou kategorii, ale především jako poruchu, kterou je možné se kolektivně nakazit a jež se pak stává sociálním a kulturním fenoménem s dalekosáhlými ničivými důsledky.
Publikace pojednává o historii Národní jednoty severočeské, která hrála významnou roli nejen v období Československé republiky (1918–1938). Jednalo se o obranný spolek, který se snažil posílit český vliv v pohraničních oblastech.
Plzeňský archivář Karel Řeháček tentokrát vybral pět desítek případů a nešťastných událostí, které se udály na západě Čech v rozmezí let 1918–1948. Na základě dokumentů a fotografií se vrací jak k velmi významným případům, tak i k banálním nehodám.
Kniha na příkladu dvou českých a dvou moravských ženských kontemplativních řádů zrušených v době josefínských reforem seznamuje nejen se samotným procesem rušení jednotlivých konventů, ale i s dopady na osudy řeholnic.
Velké povstání Bohdana Chmelnického představuje neskutečně krvavý a zničující konflikt druhé poloviny 17. století. Svým průběhem a důsledky ovlivnil vnitropolitický vývoj Polsko-litevské unie a změnil mocenskou rovnováhu v celé východní Evropě.
