Kniha Maestro – pátrání po hudbě z koncentračních táborů sleduje cestu pianisty Franceska Lotora po stopách skladatelů, kteří tvořili navzdory osudu a hudbu skládali i v koncentračních táborech.
V prosinci 1944 jeden z nejslavnějších meziválečných hudebníků, filmová hvězda, zmizel někde na Lamanšským kanálem i s malým dopravním letadlem. Žádné trosky nalezeny nebyly a jeho osud zůstal záhadou dodnes.
Pod titulem provokujícím zdánlivou samozřejmostí odpovědi podrobuje britský historik kritickému rozboru konvenční interpretace výsledku druhé světové války, zejména představu o předurčenosti spojeneckého vítězství od samého začátku.
Podkladem „Zápisků“ hrdiny Sovětského svazu G. I. Peněžka je jeho frontový deník. První část Psáno na tanku obsahuje jen malý úsek války – pouhých deset dní od 22. června do 3. července roku 1941. Jádrem knihy je vzpomínka na boje u Dubna.
Hlavní americký tlumočník při soudních procesech s válečnými zločinci vypráví…. Autor téhle knihy je jediný dosud žijící člověk, který po válce osobně hovořil se všemi hlavními nacistickými zločinci.
Další z volné série výpravných publikací významného českého historika mapuje německou okupaci českých zemí za druhé světové války. Nevšední formou přibližuje čtenáři vývoj, organizaci a činnost německé okupační správy v letech 1938 až 1945.
Porážka, závěrečný díl trilogie Poslední republika Viktora Suvorova, slavného „skandalisty“ druhé světové války, podává čtenáři vysvětlení, proč Sovětský svaz tuto válku nevyhrál, nýbrž naopak prohrál.
Druhé doplněné vydání knihy Milana Z. Kučery „Největší tajemství Třetí říše“, tentokrát s podtitulem "Ocelové město nacistů" je publikací, která si čtenáře získá pro svoji objevnost a zúročení autorových bohatých terénních zkušeností.
Posledními rekruty povolanými nacisty byly zčásti děti. Jedním z nich se stal Hamburčan Günter Lucks. Literatura faktu a zároveň autobiografické líčení osudu za druhé světové války a po ní.
Černí lovci, tak se říkalo mužům speciální jednotky SS, vytvořené na výslovnou žádost Heinricha Himmlera. Kdo byli muži v černých uniformách, kteří po sobě zanechali krvavou stopu v Haliči, na Ukrajině, v Polsku i na Slovensku?
Dílo francouzského historika Edouarda Hussona není Heydrichovou biografií. Dílo je pozoruhodné především dvěma zajímavými pohledy na danou problematiku, které je odlišují od dosud vyšlých publikací.
O druhé světové válce existuje obsáhlá dokumentace, ale jen skromná část se zevrubně zabývá wehrmachtem, nejdůležitějším mocenským nástrojem "vládce válečníků" Hitlera. Guido Knopp se ale nezaměřuje jen na instituci wehrmachtu, nýbrž i na její aktéry.
Zkušený spisovatel a historik Václav Junek přichází s poměrně novým pohledem na dějiny druhé světové války ve shodě s celosvětovým trendem, který se nese v duchu hesla ,,co by se stalo, kdyby...“
Velmi rozsáhlý klatovský region se v posledních válečných dnech stal místem, jímž se do české kotliny nezadržitelně valily americké obrněné jednotky, kterým cestu přes Šumavu otevřeli američtí pěšáci a průzkumníci v lehkých tancích.