Erbovní mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí.
Sborník z 5. a 6. zasedání mezinárodního fóra k problematice sepulkrálních památek obsahuje 32 příspěvků českých, slovenských, německých, rakouských, polských a maďarských autorů a svým časovým záběrem sahá od raného středověku až do 20. století.
Tato kniha je pokusem nastavit manželkám českých panovníků jakési zrcadlo a poukázat i na určité rozdíly mezi tím, co se o nich odjakživa tradovalo, a historickou skutečností.
Jak skloubit věrnost panovníkovi s věrností své víře? Byli nižší šlechtici závislí na věroučném postoji mocných magnátů? Jak probíhaly šlechtické konverze? Pohřbívali utrakvisté i v katolických klášterech? Na tyto otázky se snaží odpovědět kniha.
Katalog vychází u příležitosti konání výstavy stejného jména. Výstavní projekt, jehož autory jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra, přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu.
Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty jsou dokladem originální vědecké a grafické tvorby konce 19. století významného českého historika Augusta Sedláčka.
Kniha vysvětluje pojmy z oboru archivářského, historického, z pomocných věd historických (diplomatika, epigrafika, faleristika, heraldika, chronologie, numismatika, paleografie, ...) a z dějin správy.
Jen málokterá panovnická rodina je opředená tolika mýty, legendami a anekdotami jako rakouský císařský rod. Navenek lesk a sláva – ale jak to vypadalo za kulisami? Byla císařovna Alžběta skutečně obětí vídeňského dvora a trpěla anorexií? Literatura faktu.
Vojtěch rytíř Král z Dobré Vody (1844–1913) – jeden z nejznámějších českých heraldiků proslul především jako kreslíř a autor erbovních příloh Hradů, zámků a tvrzí Království českého Augusta Sedláčka, je ale také autorem několika vlastních prací.