Kniha se zabývá dvěma velkými jihočeskými panstvími Třeboň a Hluboká (dnes Hluboká nad Vltavou) v procesu proměn, které nastaly po třicetileté válce. Obě panství získal Jan Adolf ze Schwarzenberka krátce po roce 1660.
Provdat dceru (snad proti její vůli) nekompetentním knězem, tedy proti všem církevním předpisům a absolutně neplatně, a teprve následně (a to úspěšně) usilovat o zplatnění takového manželství, ...
Praktická pomůcka pro zvládnutí čtení raně novověkých a novověkých paleografických textů (od počátku 16. do počátku 20. století). Soustřeďuje se na dva základní typy písma – české a německé novogotické pímo.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Autorka si kladla otázku, kdo ve městě patřil k hlavním aktérům reformačního příběhu, jak spolu vzájemně komunikovali a ve kterých oblastech zdejšího života hrála konfese podstatnou roli.
Předmětem knihy jsou aktivity československého vojska
pohybujícího se v letech 1918–1920 po Trans-sibiřské magistrále,
a to především ve vztahu k Číně.
Kniha je věnována stému výročí Ruské pomocné akce československé vlády. Ta byla bezprecedentní humanitární pomocí ruskému protibolševickému exilu. Díky ní se Československo stalo centrem ruské vědy, myšlení a umění.
Morová nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na toto téma nesčetně traktátů.
Kniha obsahuje dva dosud nezveřejněné dokumenty z minulosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: tzv. Analýzu fakulty z roku 1971 a Rehabilitační zprávu z roku 1992, jež specificky reflektují i (des)interpretují minulost.
Společná monografie českých, slovenských a polských antropologů, historiků, sociologů je věnována funkci paměti v procesu formování národní (národnostní) identity.
Kniha Podkrkonoší povede čtenáře půvabným krajem mezi řekami Jizerou a Úpou, navštívíme města Semily, Jilemnici, Hostinné, Starou i Novou Paku, Dvůr Králové, Lázně Bělohrad, Jaroměř a mnohá další.
Velkoformátová publikace mapující historii a vývoj Staroměstského
náměstí, jako jedno z přirozených center kulturního, politického, ale
i sociálního života Prahy a potažmo celé České republiky.
Po úvodních kapitolách věnovaných historii a vzniku české betlemářské tradice, se autor v této publikaci snaží spíše memoárovou formou vzpomenout a připomenout jednotlivce, kteří se o rozvoj českého betlemářství přičinili.
