Large Mnichov přelomu 19. a 20. století nazírá jako centrum německé kulturní avantgardy. Kořeny nacionálního socialismu spatřuje v politických a myšlenkových proudech, k jejichž radikalizaci,došlo pod vlivem první světové války.
Přemýšleli jste někdy o tom, jak to nejspíš vypadalo během poslední dní, hodin a minut před Hitlerovou sebevraždou v berlínském bunkru, zatímco kolem vybuchovaly sovětské granáty?
Ten jejich teplý, vypucovaný dům představuje neskutečný kontrast k místu, v němž pobývám, v němž nadále spávám. Nelze uvěřit, že naše světy dělí sotva několik metrů přehrazených ostnatým drátem.
eden z vězňů během práce padne vysílením. Kápo ho utluče k smrti a nařídí Stefanovi vzít jeho ostatky na záda a odnést je do tábora, přičemž má ještě zpívat. „Nosím toho vězně již několik desítek let a nemohu ho donést…“ vzpomíná na svoji noční můžu
Na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje kniha nepříliš známou historii britských válečných zajatců v Osvětimi. Arthur padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky.
Publikace „Kapitán Otakar Jaroš – příběh hrdiny od Sokolova“ přináší první ucelený pohled na osud jednoho z nejvýznamnějších příslušníků čs. zahraničního odboje kapitána Otakara Jaroše.
Černá paměť stromu není (jen) „o holokaustu“. Je to nadčasový román o smyslu lidské existence, o svobodě, o její ceně, o naději, ale také o statečnosti, o lásce, o odpovědnosti...
Když se Adolf Zelený (1914-2010) v roce 1934 rozhodl pro kariéru důstojníka z povolání, netušil tehdy, že ho čeká sedmatřicet dobrodružných let v armádách tří evropských států.
Kniha zkoumá nejen samotnou cestu přeživších holocaust zpět, ale především mnohost a různorodost toho, jak jejich fyzický a mentální návrat ovlivnil je samotné a jejich okolí.
Lázeňské naděje jsou druhý díl rozsáhlé románové fresky Romana Ráže, věnující se osudům jedné rodiny v moravských lázních Slaňanech v průběhu dvacátého století.
Autor líčí slovy i obrázky historii legendárního Afrikakorpsu a válečného tažení v Africe zasazenou do životopisu jeho oslavovaného velitele, generála polního maršála Erwina Rommela, „Pouštní lišky“.
Druhá světová válka, východní fronta. Členové trestaneckého praporu jsou vysláni na odvážnou misi za nepřátelské linie, navíc v ukořistěných tancích a – v rozporu s pravidly války – převlečeni do nepřátelských uniforem.
Píše se rok 1939 a právník Albert Mráz nalezne v prorežimním
časopise Gardista článek, ve kterém je hlavním hrdinou
on sám. Píše se v něm o pokřtěném židovském advokátovi,
který si změnil jméno, aby mohl i nadále bohatnout na úkor
Slováků.
Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience.
Dvojčíslo ročenky Parrésia (XVIII–XIX) je věnováno fenoménu tzv. Ruské Palestiny – rozsáhlému a dlouhodobému projektu ruské přítomnosti ve Svaté zemi, který od poloviny 19. století propojoval náboženské, kulturní a politické ambice Ruské říše.
